18 C 24/2021-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalováno ve věci vyklizení bytu bylo [datum] s tím, že mezi stranami byla smlouvou z [datum] uzavřena ze strany žalobců jako pronajímatelů a ze strany žalovaných jako nájemnic smlouva o nájmu bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 v 2. NP v [anonymizováno] ul. [adresa] v [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno] s tím, že na žádost žalované pak smlouva nebyla prodloužena a toto bylo sděleno 15. 11. 2020 a doručeno 23. 11. 2020, tedy k datu ukončení platnosti nájmu 31. 12. 2020. Je zde povinnost vyklidit a předat byt, což žalovaná strana neučinila, proto byla podána výzva k vyklizení bytu 12. 1. 2021, na což žalované nereagovaly. 2. Ze strany žalovaných bylo namítáno, že petit, tak jak je formulován, je nevykonatelný, neboť v domě nejsou vymezeny bytové jednotky a má být žalováno o vyklizení části nemovitosti. 3. To že ve smlouvě je byt označen, jako bytová jednotka dle názoru soudu neplatnost smlouvy nezpůsobuje, neboť je zřejmé, o který byt se jedná a smlouva je dostatečně určitá a v běžné mluvě lze akceptovat, že byt bude označen jako bytová jednotka přestože právně jednotka vymezená není, naopak by bylo chybou, kdyby do petitu žaloby, ale tak se nestalo, byla bytová jednotka uvedena. Zde by soud souhlasil s argumentací žalované strany, že petit není srozumitelný, nicméně tato otázka by šla vyřešit opravou žaloby v průběhu řízení, ale právě že v petitu žaloby byla tato fakticky nepřesnost ze smlouvy odstraněna a byt nebyl označen jako bytová jednotka, ale jako byt, tak dle názoru soudu šlo o správný postup a petit takto formulovaný je v souladu se skutečným stavem a je vykonatelný. 4. Byl proveden důkaz nájemní smlouvou, která byla uzavřena mezi stranami sporu, tak jak bylo uvedené a do konce r. 2020, což není mezi stranami spor, pokud jde o vymezení, tak ve smlouvě je uvedena bytová jednotka o velikosti podlahové plochy: byt [číslo] NP, 2+kk, o velikosti 60,5 m2, to vše v [anonymizováno] [číslo], [PSČ], [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno], tzn. v nájemní smlouvě je uvedená bytová jednotka. V petitu je pak uveden byt. Pokud jde o ukončení nájemní smlouvy, tak jak žaloba uvádí, že zde výzva k vyklizení bytu z 23. 11. 2020, kde se odkazuje na ústní informaci ze strany žalované o nezájem o prodloužení předmětného nájmu. Posledním důkazem je předžalobní výzva k vyklizení, kde se upozorňuje na dluh a na to, že nájemní vztah nebyl obnoven a je třeba byt vyklidit. Pokud jde o dluh, tak bylo doplněno tvrzením při jednání, že v současné době zde dluh přes 96 000 Kč na nájemném ze strany žalované. K tomuto bylo uvedeno, že zčásti je tento dluh splácen. 5. Pokud jde o nájemní smlouvu, tak jak je v samotné této smlouvě uvedeno, tato se řídí úpravou nájemní smlouvy, pokud jde o byty v § 2235 a násl. OZ. V § 2292 OZ je pak povinnost při skončení nájmu odevzdat byt. Pokud jde o odevzdání bytu a skončení nájemního vztahu, o tom nebylo mezi účastníky sporu, bylo sporné to, zdali je či není petit vykonatelný. Okresní soud se domnívá, že petit vykonatelný je, fakticky je žalována část nemovitosti. Určitý zmatek by mohlo přinést, kdyby v petitu bylo formulováno označení části nemovitosti jako bytová jednotka. Na výrok rozhodnutí jsou kladeny požadavky, tak jak správně strana žalovaná uvádí z hlediska vykonatelnosti. Soud se nedomnívá, že by takto formulované označení nebylo vykonatelné, neboť odpovídá realitě, neboť jak vyplynulo z vyjádření žalobce a jak vyplývá i ze smlouvy, v domě fakticky jsou označeny byty a z výroku je zřejmé, že se vztahuje k předmětnému bytu, který byl pronajat na základě předmětné smlouvy. Pokud by to mělo být jinak, tak by nemohly být nemovitosti bez vymezených bytových jednotek pronajímány. Není tomu tak, označením bytu a zde byt označen je a to konkrétně číslem, které se shoduje se smlouvou, petit je tedy vykonatelný při výkonu rozhodnutí nemůže dojít k záměně. To že v nájemní smlouvě je uvedena bytová jednotka, dle názoru soudu také nezpůsobuje problém, neboť by se toto označení dalo interpretovat jako označení bytu, nezpůsobuje to nejasnost smlouvy a to přesto že jednotky právně vymezené nejsou. S ohledem na uvedené bylo žalobě jako důvodné s vykonatelným petitem vyhověno. 6. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 2 úkony právní služby (převzetí a účast při jednání) po 1 500 Kč dle AT a 2 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.