19 C 395/2020-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 14 532 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 28. 10. 2008 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 28 588 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v 24 splátkách ve výši 1 488 Kč měsíčně. První splátka měla být žalovaným uhrazena dne 15. 11. 2008 a každá další splátka k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, za který byla splátka splatná. Po prodlení žalovaného se čtyřmi po sobě jdoucími splátkami žalobce v souladu s čl. VI odst. 2 a 3 OP úvěr zesplatnil, a to ke dni 16. 4. 2010. Žalobce požadoval zaplacení všech dlužných splátek v celkové výši 14 532 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2017 postoupena na žalobce. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 12. 11. 2020 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne 28. 10. 2008 byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému účelový úvěr v celkové výši 25 588 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut na koupi TV. Žalovaný se dle smlouvy zavázala úvěr vrátit v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 488 Kč splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Celkem se tak zavázal uhradit 35 712 Kč. Výše RPSN činila 25,85 %. V obchodních podmínkách si účastníci sjednali, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou tří měsíčních splátek, stavují se splatnými veškeré závazky klienta, a to dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné měsíční splátky. Z dopisu ze dne 31. 5. 2010 bylo zjištěno, že žalobce z důvodu prodlení žalovaného s úhradou alespoň tří měsíčních splátek ukončil smlouvu a zesplatnil celou zbývající část úvěru ke dni 16. 4. 2010. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 16 064 Kč a sestávala z dlužných splátek splatných do dne ukončení smlouvy ve výši 5 952 Kč, zbývajících 6 splátek, které měl žalovaný do konce úvěrové smlouvy zaplatit ve výši 5 952 Kč a příslušenství v podobě administrativního poplatku za upomínání dlužníka, úroku a smluvní pokuty ve výši 1 532 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2017 bylo zjištěno, že pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobce. 5. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen obch. z., se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 6. Dle § 273 odst. 1 obch. z. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta prvá obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle ustanovení § 503 odst. 1 věta prvá obch. z. závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 10. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, zatímco žalovaný ani netvrdil, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Dlužná částka činí 14 532 Kč. Žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2017. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 11. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.