23 C 510/2019-64 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částky 10 176 Kč a 22 500 Kč, spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel půjčky) na ní postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016. 3. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne 23. 6. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 6 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. 4. Dlužník měl půjčku splácet v pravidelných 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na: 29. 6. 2009. Dlužník své povinnosti nesplnil. 5. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: jistinu půjčky: 6 000 Kč, částku dlužného poplatku: 4 176 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: 5 612,78 Kč, plynoucí zákonný úrok z prodlení z částky 10 176 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. 6. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne 12. 5. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 15 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. 7. Dlužník měl půjčku splácet v pravidelných 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na: 18. 5. 2009. Dlužník své povinnosti nesplnil. 8. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: jistinu půjčky: 13 266,51 Kč, částku dlužného poplatku: 9 233,49 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: 13 927,62 Kč, plynoucí zákonný úrok z prodlení z částky 22 500 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. 9. Dlužnou částku tvoří zbývající část půjček, souhrnné poplatky a úroky z prodlení. 10. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s článkem 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 11. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 12. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 13. Na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 14. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. 15. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 16. Z oznámení o postoupení pohledávek vyhotoveného předchozím věřitelem, z podacího lístku ze dne 1. 7. 2016, smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). 17. Listinou zachycující obsah smlouvy o půjčce [číslo] uzavřenou dne 23. 6. 2008 a listinou zachycující obsah smlouvy o půjčce [číslo] uzavřenou dne 12. 5. 2008, obě v režimu zákona č. 40/1964 Sb. mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o půjčce, její výši a výši souhrnného poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z ní dále zjištěno, že půjčka měla být splácena v pravidelných týdenních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Listinou bylo rovněž prokázáno přenechání uvedené částky, což dlužník stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. 18. Z předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem ze dne 24. 1. 2018 má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhů upomenuta. 19. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 20. Vzhledem k § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se věc posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť jde o práva a povinnosti vzniklé před 1. 1. 2014. Vztah z postoupení se pak řídí zákonem č. 89/2012 Sb. 21. Na žalující stranu byly postoupeny vymáhané pohledávky. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávek předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupené pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 22. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byly uzavřeny smlouvy o půjčkách a dlužníkovi byly přenechány finanční prostředky (§ 657 OZ). Dlužník měl půjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjček. Zákon připouští, aby smlouva o půjčce byla sjednána jako úplatná (§ 658 odst. 1 OZ), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. 23. Dlužník smlouvy nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjček, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal. 24. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že dlužné částky vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 OZ). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007). Úrok z prodlení náleží v zákonné výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 25. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 26. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 27. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny. Jednotlivé složky souhrnného poplatku soud posoudil jako příslušenství pohledávky, neboť představují úplatu za poskytnuté peníze. 28. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu činí dle § 14b AT 300 Kč. Zástupce poskytl 3 úkony právní služby do podání návrhu včetně dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupe