29 C 166/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 14 103,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 326,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 394,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 103,11 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 9 603,11 Kč od 2. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo dne 2. 10. 2018 k uzavření Smlouvy o úvěru – konkrétně Smlouva o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Dispozice, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty Banky, Všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč a současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal splácet předchůdci žalobce poskytnutý úvěr v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2,00 % z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci. Vyčerpané prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru. Žalovaný čerpal peněžní prostředky průběžně prostřednictvím poskytnutí kreditní karty. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Předchůdce žalobce tak využil svého oprávnění a dne 1. 6. 2019 ukončil Smlouvu a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 15 497,66 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku předchůdce žalobce činila 22,99 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2019, s účinností ke dni 21. 10. 2019. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 5. 11. 2019. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 15 824,36 Kč. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na pohledávku ničeho. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru 9 603,11 Kč, poplatků ve výši 4 500 Kč, úroků z úvěru ve výši 1 394,55 Kč kapitalizovaných ke dni 1. 6. 2019, úroků z prodlení výši 326,70 Kč kapitalizovaných ke dni 21. 10. 2019. Dále žalobce požaduje zaplacení úroku ve výši 22,99 % p. a. z dlužné jistiny od 9 603,11 Kč od 2. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 2. 10. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr, který je čerpán kreditní kartou. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy minimálně 2 % vyčerpaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 %. Součástí Smlouvy byla ujednání ohledně poplatků za jednotlivé služby předchůdce žalobce. Z oznámení ze dne 1. 6. 2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce prohlásil úvěr [číslo] za splatný. Celková dlužná částka k tomuto dni činila 15 497,66 Kč. Dopisem ze dne 24. 10. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 15 824,36 Kč ze smlouvy. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 30. 1. 2020 Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 16. 10. 2019, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce poskytl, na základě mezi nimi uzavřené smlouvy, žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do výše 10 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté prostředky, spolu s úrokem právnímu předchůdci žalobce splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy minimálně 2% z vyčerpané částky za předešlý měsíc. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, dostal se tak do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce z jeho právního předchůdce na základě, mezi nimi uzavřené, smlouvy o postoupení pohledávek. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Žalovanému oproti tomu plynul závazek poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,99 % ročně, splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2019. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému dopisem oznámeno. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost úhradě dlužné částky. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 252 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 300 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137