29 C 169/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla dne 11.1.2018 uzavřena smlouva o úvěru na částku 18 700 Kč, která se skládá z půjčené částky 10 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 7 700 Kč, podle které měl žalovaný splácet týdně 295 Kč a to tak, že první splátka měla být uhrazena 7. dne od podpisu smlouvy vždy do 7. dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazena cena půjčky a poté jistina. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý úvěr splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Dle platební historie, kterou žalobce předložil jako důkaz, žalovaný nesplácel pravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku ve výši 1 300 Kč vydělil týdenní splátkou 295 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastavil k 15.2.2018 a datum prodlení se počítá k 8.3.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 11.1.2018 uzavřena smlouva o úvěru na částku 17 700 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet týdně ve splátkách 295 Kč, což však nesplnil. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na úvěr pouze částku 1 300 Kč a dluží tedy 16 400 Kč. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který měl žalovaný splácet ve sjednaných týdenních splátkách, což však nečinil. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč. Jiné náklady žalobce nepožadoval.