29 C 171/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 4 900 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25.10.2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 4 900 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 351,29 Kč. Proces poskytnutí finančních prostředků žalované byl takový, že na internetových stránkách [webová adresa] žalovaná zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybrala výši požadovaného úvěru a navolila vyhovující počet dnů splácení úvěru. Dále žalobce popsal podrobně mechanismus sjednávání úvěru, z něhož bylo patrné, že žalovaná na základě unikátního kódu, který byl zaslán na její telefonní číslo, získala přístup do webového prostředí žalobce a na základě tohoto přístupu získala finanční prostředky ve shora uvedené výši, které však ale nesplatila. Žalobce dále uvedl, že na základě projektu fúze sloučením ze dne 24.11.2016 došlo ke sloučení společnosti [právnická osoba] se společností [právnická osoba] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2019 přešla předmětná pohledávka na žalobce, což bylo žalované oznámeno 26.7.2019. Dle tvrzení žalobce celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 172,69 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 4 900 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 351,29 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2 980 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 842,13 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 99 Kč. Ode dne postoupené pohledávky žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila částku 8,11 Kč, přičemž tato částka byla na pohledávku evidovanou za žalovanou alokována v souladu se zákonem. Žalobce tvrdil, že žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru ve spojení s transakční historií bankovního účtu bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 900 Kč, který se žalovaná zavázala splatit, avšak což však nesplnila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s kopií oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Z předžalobní upomínky ve spojení s dodejkou doporučeného psaní bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).