29 C 197/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 292,92 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v rámci které byl žalovanému poskytnut úvěru [číslo] ve formě možnosti přečerpání běžného účtu tzv. flexikredit. Dle tvrzení žalobce žalovaný čerpal úvěr do výše částky sjednané ve smlouvě a nedodržel podmínky pro vedení běžného účtu a zejména porušil povinnost splatit úvěr připsáním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu a tím mu vznikla povinnost i platit úroky z čerpaného úvěru. Dle tvrzení žalobce banka ke dni 13.4.2017 převedla debetní zůstatek z běžného účtu, který vznikl kombinací jak výběrů z účtu a zaúčtovaných poplatků a vkladů, tak vkladů na účet, na nově otevřený úvěrový účet [číslo] takto splatný flexikredit byl žalovaný povinen splatit bance v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců, o čemž byl žalovaný bankou informován. Úroková sazba, kterou byl splatný flexikredit úročen, činí 29 % ročně dle vyhlašované roční úrokové sazby pro nepovolení debetní zůstatek. Ke dni postoupení pohledávky tj. 18.9.2019, kdy byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobcem a společností [právnická osoba], činil dluh žalovaného celkem 8 292,92 Kč a byl tvořen jistinou ve výši 8 170,52 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 122,40 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které a to vyplývá z historie účtu [číslo] žalovaný čerpal v rámci povoleného limitu debet, který k datu 18.9.2019 činil částku 8 292,92 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).