29 C 259/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 094,34 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 104,29 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve splátkách po 1 000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný načerpal finanční prostředky dne 29.1.2019. Dle tvrzení žalobce žalovaný nesplácel tak, jak se zavázal a proto jeho právní předchůdce přistoupil k zesplatnění úvěru k 31.3.2020 a ke dni zesplatnění činila dlužná částka 20 094,34 Kč a byla tvořena: jistou ve výši 17 241,42 Kč, odkoupeným úrokem ve výši 1 715,42 Kč, odkoupenými poplatky ve výši 600 Kč, odkoupenou smluvní pokutou ve výši 188 Kč, náklady vymáhání ve výši 50 Kč a odkoupeným dlužným pojistným ve výši 299,50 Kč. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 3.7.2018, což bylo žalovanému i písemně oznámeno ve smyslu § 1882 odst.1 obč. zák. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne 17.7.2018 byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 104,29 Kč, který se žalovaný zavázal splácet po 1 000 Kč měsíčně, avšak tomuto svému závazku nedostál. To vyplývá z historie účtu a z výpisu o načerpání úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 3.7.2018 ve spojení s přílohou k této smlouvě bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 804 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).