29 C 273/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 3 062 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek úvěrujícího [webová adresa] žalovaná coby dlužník požádala o úvěr s konkrétní dobou splatnosti dle kalkulátoru, přičemž její žádosti bylo vyhověno a byla ji poskytnuta zápůjčka, jež byla vyplacena bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovanou v žádosti na uzavření úvěrové smlouvy. Dle tvrzení žalobce žalovaná na základě smlouvy o zápůjčce čerpala celkem částku ve výši 6 000 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu splácet a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaná však dle tvrzení žalobce své povinnosti splatit úvěr nedostála a dluží částku 3 062 Kč, která je předmětem tohoto řízení. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce či revolvingovém úvěru přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.12.2019, což bylo žalované i oznámeno. Žalobce tvrdil, že žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve spojení s obchodními podmínkami a listiny označené jako loan application pro vyčerpané částky bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a to na základě žádosti žalované prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobce s tím, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 6 000 Kč, který však nesplatila celý a dluží částku 3 062 Kč, jak vyplývá z potvrzení o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).