29 C 364/2021-13 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 920 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným byla uzavřena dne 7.4.2017 smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v částce 8 000 Kč, které měly být splaceny nejpozději do 7.5.2017. Předmětem žalobního návrhu je dle žalobce pohledávka sestávající z dosud nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč dle čl. 8 smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 12.7.2019. Žalobce tvrdil, že žalovaného dne 26.7.2019 vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z výpisu z bankovního účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty prostředky v částce 8 000 Kč a že se žalovaný zavázal tuto částku vrátit včetně sjednaného poplatku za úvěr ve výši 1 920 Kč, což nesplnil. Předmětná pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Z předžalobní upomínky ve spojení s podacím archem pošty bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).