32 C 139/2021-39 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 1.470 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu zn. Citroen C8 [registrační značka] neměl v době od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 24c) odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.; je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za dobu po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 24 c) odst. 2 téhož zákona se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Denní sazba příspěvku podle přílohy zákona dle bodu 3 pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1850cm3 činí 65 Kč, základ příspěvku pak činí 1170 Kč (denní sazba x počet dnů), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, výzva byla žalovanému doručena 26.3.2020. Žalovaný svoji povinnost v zákonné lhůtě 30-ti dnů dobrovolně nesplnil. proto mu žalobce zaslal následně předžalobní upomínku. Příspěvek ve výši 1170 Kč včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč se stal splatným dne 25.4.2020. Žalovaný tento svůj dluh neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním ještě před podáním žaloby, žalobce požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, ve kterém s žalobou nesouhlasil, poukázal na to, že auto, jehož se uplatněný nárok týká, mělo v době, kdy nemělo být pojištěné zcela jinou SPZ. Při jednání pak svá tvrzení doplnil tak, že vlastnil skutečně automobil zn. Citroen CO, který však měl v roce 2018 jinou SPZ a to [anonymizováno], v r. 2019 převedl toto auto na svou manželku [jméno] [příjmení] a autu byla přidělena nová [registrační značka]. V době od [datum] do [datum] auto s [registrační značka] vůbec neexistovalo. Na základě provedeného dokazování a to zejména ze zprávy [anonymizováno] [obec] pojišťovny, dále ze zelené karty z r. 2018, splátkového kalendáře ke smlouvě o spotřebitelském úvěru u [právnická osoba] ohledně vozidla Citroen C8 s datem poslední splátky 21.5.2019 a dokladu o převodu automobilu na jiného provozovatele má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel leasingovou smlouvu se společností [právnická osoba] ohledně uvedeného automobilu [registrační značka], automobil byl pojištěn u [právnická osoba], pojistníkem byla leasingová [právnická osoba] Auto, pojistná smlouva byla v platnosti od [datum] do [datum]. [příjmení] a držitelem byl [celé jméno žalovaného] [datum narození]. Dne [datum] byla uhrazena v souvislosti s převodem vozidla na [jméno] [příjmení] a přidělením nové SPZ a to [anonymizováno] částka 1 250 Kč. Je tedy zřejmé, že vozidlo bylo pojištěno pouze do 22.5.2019 a až 10.6.2019 bylo pod jinou [registrační značka] znovu, ačkoliv i v období od [datum] do [datum] bylo provozováno. Skutečnost, že jestě v té době mělo původní SPZ je v daném případě irelevantní. Skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě byla tedy prokázána. Protože žalovaný jako vlastník vozidla neměl uzavřeno ve shora uvedené době pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, je povinen v souladu s § 24c) zák. č. 168/1999 Sb. uhradit příspěvek za shora uvedenou dobu s tím, že příspěvek je splatný ve lhůtě do 30-ti dnů ode dne doručení písemné výzvy. Výzva byla doručena žalovanému 26.3.2020, žalovaný tak měl uhradit příspěvek do 25.4.2020. Pokud tak neučinil, dostal se do prodlení a žalobce má právo i na úhradu úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Protože žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku uhradil, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalovanému uloženo zaplatit žalovanou částku tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikl mu tak nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v nákladech za právní zastoupení, kdy se jedná o odměnu advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb za tři úkony po 200 Kč, dále 3x náhradu hotových výdajů po 100 Kč a 21% DPH. Celkové náklady tak činí 1489 Kč.