32 C 22/2021-89 — Okresní soud v Liberci

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 13.262,70 Kč s přísl., kterou odůvodnil tak, že žalovaná byla v době od [datum] do [datum] účastníkem telefonní stanice [číslo] to na základě uzavřené smlouvy. V souvislosti s touto smlouvou byla žalované dodána zařízení SETOBOX a MODEM, k poskytnutí služeb internet a [anonymizováno] TV,. Tato koncová zařízení byla žalované poskytnuta na splátky po 24 měsíčních splátkách. Následně byly žalované vystavovány faktury za poskytnuté služby, dále k úhradě jednotlivých splátek koncových zařízení. Žalovaná však dlouhodobě tato vyúčtování nehradila. Dne 28.2.2018 byly tedy ukončeny a zrušeny služby, které byly žalované poskytovány. Následně pak byly vystaveny faktury, které obsahovaly souhrn zbývajících splátek za SETOBOX a MODEM. Dále byla zaslána upomínka za poskytnuté služby, realizované v období od 3.4.2017 do 28.2.2018. Celková dlužná částka pak byla vyčíslena na 13.262,70 Kč. Protože žalovaná do dnešního dne tento svůj dluh neuhradila, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že v r. 2017 jí byla odcizena peněženka i s doklady a následně byl zneužit její občanský průkaz s č. [anonymizováno]. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. K nařízenému jednání se žalobce s omluvou nedostavil, navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud poté postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednání provedl bez přítomnosti žalobce. Žalovaná při jednání skutková tvrzení doplnila tak, že pokud měly být služby využívány a SETOBOX a MODEM instalovány na adrese [adresa], tak žalovaná zde nikdy nebydlela, naopak začátkem r. 2017 se stěhovala se svým přítelem [jméno] [příjmení] z ubytovny na adresu [ulice a číslo]. Při stěhování jim pomáhal příbuzný jejího přítele [jméno] [příjmení]. Žalovaná již ten den zjistila, že jí chybí peněženka, ve které měla i občanský průkaz. Protože je slovenská státní občanka, odcestovala následně na Slovensko, aby si zařídila nový občanský průkaz. Tento jí byl vystaven a žalovaná ho užívá do dnešního dne. Pokud je na předávacím protokolu její podpis, žalovaná popřela, že by se jednalo o podpis její. O tom, že původní občanský průkaz byl zneužit, se dozvěděla až z žaloby o zaplacení služeb žalobce. Z občanského průkazu, který žalovaná předložila na počátku jednání, soud zjistil, že žalovaná je držitelkou [číslo obč. průkazu] s datem vydání 8.3.2017. Ze spisu Policie ČR KŘP Libereckého kraje, odboru cizinecké policie, odd. pobytových agend, vedeného pro ztráty a nálezy cestovních dokladů soud zjistil, že se dne 1.3.2017 dostavila na odd. PČR žalovaná [jméno] [celé jméno žalované], aby nahlásila, že dne 26.2.2017 při stěhování z ubytovny [ulice] zjistila ztrátu občanského průkazu a do dnešního dne ho nenašla. Z usnesení Policie ČR KŘP Libereckého kraje, územního odboru [obec], obvodního odd. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že policejní orgán odložil [anonymizováno] věc podezření ze spáchání [anonymizováno] poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku proti podezřelému [jméno] [příjmení], [datum narození] se závěrem, že se nepodařilo prokázat žádnými přímými důkazy, že se uvedeného jednání dopustil právě [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění nicméně vyplývá, že policejní orgán v rámci šetření zjistil, že žalovaná nahlásila v březnu 2017 ztrátu uvedeného občanského průkazu. [příjmení] [právnická osoba] bylo zjištěno, že uvedené služby byly sjednány dne 22.3.2017, a to telefonicky, hlasový záznam již nebyl k dispozici. Bylo zjištěno, že tyto služby byly sjednány na osobu [jméno] [celé jméno žalované] a na adresu [ulice a číslo]. Z předávacího protokolu vyplývá, že měla být fyzicky přítomna objednavatelka služeb, která předložila dne 29.3.2017 [číslo obč. průkazu]. Ve věci byl vyslechnut i [jméno] [příjmení], [datum narození], který sdělil, že skutečně uvedené služby využíval on, a to právě na adrese [adresa]. Uvedl, že na užití těchto služeb se domluvil s [jméno] [celé jméno žalované], která dobrovolně s tímto souhlasila a služby [anonymizováno] sjednala s tím, že [jméno] [příjmení] bude tyto služby platit. Tento však následně odjel do Anglie a tento závazek již dále neřešil. Zneužití občanského průkazu a jeho zcizení odmítl. Připustil dále, že neuhrazené služby jsou v podstatě jeho dluh a zavázal se jej uhradit. Oproti závěrům Policie ČR má soud za to, že ze zjištěných skutečností je jednoznačně zřejmé, že služby využívané shora uvedeným [jméno] [příjmení] nebyly sjednány na základě dohody se žalovanou, ale že jmenovaný k tomuto právnímu jednání zneužil údaje i doklad totožnosti žalované. Tento závěr podporuje fakt, že žalovaná již dne 1.3.2017 nahlásila ztrátu občanského průkazu, nový OP jí byl vydán dne 8.3.2017, a pokud by se skutečně dohodla s uvedeným [jméno] [příjmení], že na své jméno mu zajistí využívání služeb [anonymizováno], zcela nepochybně by k tomu předložila svůj nový občanský průkazu. Jak z předávacího protokolu však vyplynulo, byl přítomnou osobou ženského [anonymizováno] předložen původní občanský průkaz žalované, který však již v té době byl nahlášen jako ztracený. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že na straně žalované není dána pasivní věcná legitimace, neboť v daném případě nebyla sjednána předmětná smlouva právě se žalovanou, tato tedy není tím, komu svědčí závazky z uzavřené smlouvy a soudu proto nezbylo než žalobu o zaplacení částky 13.262,70 Kč proti žalované zamítnout. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přiznal soud náhradu nákladů řízení i nákladů potřebných k úspěšnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě však žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno.