13 C 283/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala úhrady dlužných vyúčtování z dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice] náměstí [číslo] v [obec] s tím, že jde o pohledávky původně její právní předchůdkyně [právnická osoba], od které je nabyla postoupením dle smlouvy z [datum]. 2. Konkrétně nárokovala nedoplatek ve výši 22 776 Kč z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum], splatnou [datum], a nedoplatek ve výši 7 731 Kč z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum], splatnou [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur pak žalobkyně nárokovala též zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Tedy ani nemohla nároky uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. 4. Soud provedl důkaz smlouvou na sdružené služby dodávky elektřiny, ze které zjistil, že ji žalovaná podepsala dne [datum] na shora uvedené odběrné místo, kam si tak sjednala dodávku elektřiny. Z faktury [číslo] bylo dále zjištěno, že za tvrzené období byl vyúčtován nedoplatek ve výši 22 776 Kč. Z faktury [číslo] pak, že byla za další tvrzené období vyúčtována částka 7 731 Kč. Z obou faktur však vyplývá jen to, že tato vyúčtování byla sepsána, proti podpisu však podle jejich obsahu předána nebyla, ani jinak z nich neplyne, že by se dostaly do dispozice žalované. Toto pak nelze dovodit ani z dalších předložených listin žalobkyní, kdy k důkazu navrhovala oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu, ke kterým předkládala a navrhovala podací archy, neboť z nich lze zjistit pouze odeslání zásilek, ale nikoli, kdy a zda vůbec se skutečně dostaly do dispozice druhé strany, soud je proto neprováděl. Žádné jiné důkazy, které by vůbec připadaly v úvahu k této rozhodné skutečnosti, žalobkyní navrhovány nebyly, a k nařízenému jednání, kde by ji soud vyzval, aby jednak doplnila tvrzení, kdy se vyúčtování dostala do dispozice žalované a navrhla k tomu důkazy, se žalobkyně nedostavila. 5. Tvrzený vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními o kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o. z. a dále speciálními předpisy, především zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 6. Aby mohla žalobkyně v řízení uspět, musela by prokázat nejen, že žalovaná měla uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny, což se jí v řízení podařilo, ale i to, že žalované tyto dodávky byly řádně vyúčtovány a že se vyúčtování se všemi náležitostmi stanovenými vyhl. č. 70/2016 Sb., která byla účinná v dané době, dostala do dispozice žalované. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 7. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku, a je na žalobkyni, aby pro případ sporu postupovala průkazným způsobem, jinak nese rizika z toho plynoucí. 8. Jelikož žalobkyně v řízení neprokázala, že by vyúčtování, ze kterých v řízení nárokuje nedoplatky, byla skutečně splatná, tj. že by se alespoň do doby rozhodnutí v této věci dostala do dispozice žalované, nemohly jí být, resp. nikomu, nedoplatky přiznány. Z tohoto důvodu se soud nezabýval tím, zda došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, neboť by to na věci již nemohlo nic změnit, neboť předčasně žalované nedoplatky nelze přiznat vůbec. 9. Poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. pro její absenci u jednání nebylo možné, kdy jde o poučení poskytování pouze při jednání a jde k tíži účastníka, pokud se rozhodne jednání neúčastnit. Další dokazování tak soud již jako nadbytečné neprováděl, když by na věci nemohlo nic změnit, a žalobu v celém rozsahu zamítl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Plně úspěšná byla v tomto případě žalovaná, které však žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá žádná z účastnic nárok.