13 C 362/2021-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne 10. 12. 2020 zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, nároky ze smlouvy [číslo] kterou žalovaná uzavřela k telefonním číslům [tel. číslo] a [tel. číslo] se společností [anonymizováno] [právnická osoba], a od které je žalobkyně nabyla postoupením. K výzvě soudu konkretizovala, že její předchůdkyně se žalovanou měla dne 31. 10. 2017 uzavřít účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], jejíž součástí byla i kupní smlouva na [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] černý. Zařízení žalované prodala za 3 699 Kč, z nichž žalovaná při podpisu smlouvy uhradila 19 Kč, a dále měla provést 23 splátek po 160 Kč, jejichž splatnost se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování služeb, kde bude uvedena. Dále její předchůdkyně se žalovanou uzavřela dne 13. 11. 2017 k telefonnímu číslu [tel. číslo] účastnickou smlouvu [číslo] jejíž součástí byla kupní smlouva na zařízení [anonymizována dvě slova] lite – modrý. Cena tohoto zařízení činila 7 708 Kč, žalované ale byly poskytnuty podmíněné slevy na dané zařízení ve výši 1 000 Kč za dodržení sjednané doby 24 měsíců účastnické smlouvy [číslo] dále ve výši 3 488 Kč. Zbývající část kupní ceny měla rovněž uhradit žalovaná ve 23 splátkách, tyto pak činily 140 Kč. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že se žalovaná měla dostat s úhradou vyúčtování [číslo] za období 31. 10. 2017 do 12. 11. 2017 do prodlení, a proto jí byly zesplatněny zbývající splátky za obě zakoupená zařízení. Konkrétně za zařízení [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] splátka a za zařízení [anonymizováno] pak 1. – 23. splátka, kdy tyto částky pak byly vyúčtovány pod [číslo] v celkové výši 6 740 Kč. Kromě zesplatných kupních cen pak žalobkyně v řízení nárokovala ještě i vrácení obou slev v celkové výši 4 488 Kč z kupní ceny zařízení [anonymizováno], z důvodu nedodržení smluvního ujednání o délce trvání smlouvy, kdy k jejímu ukončení ale nic netvrdila. Odkazovala jen na to, že podmíněná sleva 1 000 Kč byla žalované vyúčtována vrubopisem [číslo] sleva 3 488 Kč pak vrubopisem [číslo]. 3. Žalovaná se k věci v průběhu řízení nijak nevyjádřila, nepřebírala zásilky, nařízeného jednání se nezúčastnila a v řízení tak zůstala zcela pasivní. Nedošlo tedy ani k tomu, že by tvrzení žalobkyně učinila nespornými či nároky uznala, a zůstalo tedy zcela na žalobkyni samotné, aby v dostatečném rozsahu tvrdila a svá tvrzení následně v řízení prokázala. Ani žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila. 4. Soud provedl důkazy navržené žalobkyní, kdy z předložené účastnické smlouvy [číslo] podepsané dne 31. 10. 2017 žalovanou, aniž by z ní vyplývalo, že by ji podepsala jako podnikatel, bylo zjištěno, že její součástí je i ujednání o kupní smlouvě na v žalobě tvrzené zařízení [anonymizováno], kdy kupní cena 3 699 Kč měla být po akontaci 19 Kč splácena ve 23 splátkách po 160 Kč, jejichž splatnost se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování, nic bližšího, konkrétnějšího. Všeobecné podmínky nejsou žalovanou podepsány a nelze z nich tak dovodit, že se s nimi žalovaná vůbec seznámila. 5. Ze žalobkyní předloženého interního„ otisku“ systému bylo zjištěno, ode dne 3. 11. 2017 byla u žalované vedena, tj. někdo do systému žalobkyně zapsal, položku [anonymizována dvě slova] lite – Modrý se slevou ([číslo]) ([anonymizováno]) a s poznámkou o opakované platbě 140 Kč. Zda se však jedná o kupní smlouvu, případně o jaké jiné ujednání, jakož i obsah takového ujednání, ze systému nelze zjistit. Nedokládá to rovněž vůli žalované se zavázat konkrétním obsahem. 6. Z vyúčtování [číslo] se splatností dne 12. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalované byly vyúčtovány zbývající splátky za zařízení, konkrétně 22 splátek po 160 Kč za zařízení k účastnické smlouvě [číslo] splátek po 140 Kč za zařízení k účastnické smlouvě [číslo] to v celkové výši 6 740 Kč. Kdy a zda vůbec se toto vyúčtování do její dispozice dostalo, z něho nelze zjistit, rovněž z něho nevyplývá, že by např. žalovaná uznala takový nárok, či jej odsouhlasila. Totéž pak platí pro další předložená vyúčtování, kdy se splatností dne 17. 4. 2018 byly žalované vyúčtovány i podmíněné slevy, a to vrubopisem [číslo] částka 3 488 Kč a vrubopisem [číslo] částka 1 000 Kč. Lze z nich zjistit jen tolik, že byla sepsána. 7. Skutkově soud dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela se společností [anonymizováno] [právnická osoba] účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla i smlouva kupní, a to konkrétně na zařízení [anonymizováno], které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných splátkách, jejichž počátek ale nebyl uveden. Nebylo uvedeno ani vyúčtovací období, od kterého bude splácení zahájeno, žádný konkrétní údaj s tím, že splátka se bude řídit jen a pouze datem splatnosti vyúčtování, tedy žalovaná měla čekat, až jí bude žalobkyní předloženo vyúčtování, ve kterém jí vyúčtuje splátku, aby společně s dalšími položkami provedla úhradu. K vyvolání splatnosti se tak vyžadovala zcela konkrétní a sjednaná aktivita žalobkyně, dříve hradit žalovaná, než obdrží vyúčtování se splátkou, není hradit povinna. Žalobkyně pak toliko uvedla číslo vyúčtování, se kterým se měla žalovaná dostat do prodlení, toto vyúčtování ale ani nepředložila, ani netvrdila, kdy se dostalo do dispozice žalované, a zda tedy skutečně vznikla povinnost, zde uvedené položky uhradit, když skutkově nemohlo být ani zjištěno, zda na tomto vyúčtování vůbec nějaká splátka byla. Přitom dle kupní smlouvy i tvrzení žalobkyně mohlo zesplatnění zbývající části kupní ceny nastat až poté, co by vzniklo prodlení žalované s úhradou splátky. Že by tedy nastala splatnost vůbec první splátky, a mohlo tak vzniknout prodlení, od kterého se mohlo odvíjet zesplatnění, tj. změna splátkového režimu sjednaného stranami, žalobkyně neprokázala. 8. Ohledně zařízení [anonymizováno] nebyla žádná smlouva předložena, a nebylo zjištěno ani jinak, že by i takovou kupní smlouvu, na toto zařízení žalovaná také uzavřela. Zjištění, že neznámo kdo a podle čeho učinil do interní evidence poznámku o takovém zařízení, neumožňuje učinit závěr, že by se žalovaná, natož pak k čemu konkrétně ohledně tohoto zařízení zavázala. Žalované sice byly zesplatněny splátky za obě zařízení, resp. žalobkyně tato zesplatnění sepsala, a rovněž sepsala i doúčtování slev, které měly být na zařízení [anonymizováno] poskytnuty, neprokázala ale ani to, že by prodej [anonymizováno] zařízení žalovaná skutečně sjednala, natož pak, že by byla vyúčtována byť jediná splátka, a že mohlo nastat zesplatnění. Stejně tak žalobkyně nejen nenabídla jakýkoliv důkaz, ale vůbec tvrdila, kdy a jak k ukončení smlouvy mělo předčasně a kdy dojít, čímž měla vzniknout žalované povinnost doplatit kupní ceny do plné výše a„ vrátit“ tak poskytnuté slevy. 9. Po právní stránce se uplatněné nároky řídí ustanoveními o kupní smlouvě, která je upravena v § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Je věcí dohody stran, v rámci smluvní volnosti, jak výše ceny, tak její splatnost, včetně možnosti snížení ceny formou slevy, byť za stanovených smluvních podmínek, kdy při jejich nedodržení je povinností doplatit kupní cenu do plné výše. To, co si pak strany ale ohledně splatnosti sjednají, je však váže, a to jak pokud jde o splátky, nejen co do výše splátek, ale i jejich splatnosti, či zesplatnění. 10. Základní povinností žalobkyně v řízení je pak tvrdit pro věc všechny rozhodné skutečnosti podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. nejen předmět prodeje a výši ceny, ale právě zcela konkrétně i to, kdy její splatnost a proč nastala. Jestliže měla být cena splácena, bylo nezbytné tvrdit nejen výši splátky, ale právě i kdy byla každá splátka splatná, v návaznosti na dohodu stran, resp. alespoň ona první splátka, aby buď mohla žalovaná prokázat, že ji zaplatila, a pokud tak neučiní, aby bylo možno vycházet z toho, že nastalo prodlení. Bez prokázání splatnosti, která marně proběhla, nelze ustát tvrzení o tom, že se dostala žalovaná do prodlení a mohlo dojít k zesplatnění, tedy změně primárně sjednané splatnosti. 11. Jelikož žalobkyně neprokázala existenci jedné z tvrzených smluv, na zařízení [anonymizováno], vůbec, již jen z toho důvodu jí nemohly být přiznány částky, které jí podle ní měly náležet, neboť v ní si je měly strany vůbec ujednat. Smlouvu na druhé zařízení sice prokázala, i tvrdila výši splátky, a kdy měla být splatná první splátka dle konkrétního vyúčtování, tak jak si strany splatnost ujednaly, nicméně vyúčtování nepředložila, a neprokázala tak splatnost, když splátka měla být jednak vyúčtována a až se splatností takového vyúčtování vznikala žalované povinnost její platby, tj. muselo by být prokázáno i to, že jí vyúčtování bylo předloženo, dostalo se k ní a měla možnost dle něho vůbec platit.