13 C 376/2021-21 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného 14. 1. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně úhradu dlužných vyúčtování své právní předchůdkyně [právnická osoba], od které je nabyla postoupením dle smlouvy z 13. 10. 2017, a které měly vzniknout v souvislosti se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených se žalovaným dne 22. 11. 2017 pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 2. Konkrétně nárokovala nedoplatek z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 16. 12. 2017 do 25. 1. 2018 provedeného fakturou [číslo] splatnou dne 12. 2. 2018 ve výši 1 150 Kč, a dále pak nedoplatek za navazující období vyúčtovaný fakturou [číslo] ve výši 1 514 Kč za období od 26. 1. 2018 do 19. 6. 2018 se splatností dne 9. 7. 2018. Kromě jistin nárokovala žalobkyně dále od data po tvrzené splatnosti každého vyúčtování dodávek i zákonný úrok z prodlení a předmětem řízení učinila 2x 95 Kč, jako paušální náklad na zaslané upomínky, kdy současně mělo jít o smluvní poplatek s tím, že upomínkami vyzývala k úhradě dlužných zálohových plateb, o kterých však netvrdila v žalobě vůbec nic. 3. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že s [právnická osoba] uzavřel žalovaný tvrzenou smlouvu dne 22. 11. 2017, kterou byla sjednána výše uvedená dodávka elektřiny, a kde si žalovaný zadal doručovací adresu do odběrného místa. [právnická osoba] pak sepsala obě výše uvedené faktury, které byly adresovány nikoliv do odběrného místa, ale na trvalé bydliště uvedené ve smlouvě, a z jejichž vyhotovení nevyplývá, že by byly předány proti podpisu. Z faktur není možné zjistit, zda a kdy vůbec se dostaly do dispozice žalovaného, kdy žalobkyně ani netvrdila, jak a kdy k tomu došlo. Ohledně dlužných záloh, k jejichž úhradě pak měla žalobkyně za smluvní poplatek vyzývat, nebylo ani nic tvrzeno, ani navrženo k důkazu. V řízení se tedy o nich nic nezjistilo. 4. Po právní stránce se jednalo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 5. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb., byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 6. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku. V tomto směru soud připomíná, že tyto závěry v jiném řízení téže žalobkyně byly již potvrzeny i zdejším odvolacím soudem v řízení např. pod sp. zn. 29 Co 283/2019. 7. Jelikož neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že výše uvedené nedoplatky z vyúčtování již byly splatné, nebylo možné žalobě vyhovět. Soud proto s ohledem na procesní ekonomii neprováděl další dokazování, neboť na výsledku řízení by to s ohledem na shora uvedené nemohlo nic změnit, a to včetně důkazů k postoupení. Žalobkyni pak s ohledem na její absenci u jednání nebylo možno ani dovyzvat a poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o tom, co je třeba dle výsledků probíhajícího jednání ještě doplnit, kdy této výhody se na svou odpovědnost rozhodnutím neúčastnit se vzdala. Totéž platí ohledně smluvních poplatků, kde žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení o tom, kdy měl žalovaný a kolik zaplatit na zálohách a neučinil tak, což měl být důvod, proč byly vynakládány náklady, jejichž náhradu by měl případně platit žalovaný. Dále se tímto nárokem s ohledem na absenci těchto tvrzení soud nezabýval. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy nárok by měl v řízení úspěšný žalovaný, tomu však žádné nevznikly.