13 C 469/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného 24. 3. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně úhradu dluhu z vyúčtování své právní předchůdkyně [právnická osoba], od které pohledávku nabyla postoupením dle smlouvy z 13. 10. 2017, a který měl vzniknout v souvislosti se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou se žalovanou dne 3. 6. 2016 pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 2. Konkrétně nárokovala nedoplatek z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 31. 1. 2018 do 8. 1. 2019 provedeného fakturou [číslo] splatnou dne 24. 1. 2019 ve výši 874 Kč, a dále pak od data po tvrzené splatnosti vyúčtování i zákonný úrok z prodlení a předmětem řízení učinila i 95 Kč, jako paušální náklad na zaslanou upomínku, kdy současně mělo jít o smluvní poplatek s tím, že upomínkou vyzývala k úhradě dlužných zálohových plateb, o kterých však netvrdila v žalobě vůbec nic. 3. Po skutkové stránce soud dospěl k závěru, že s [právnická osoba] uzavřela žalovaná pod původním příjmením [příjmení] (kdy změna příjmení vyplývá z lustrací a je tak známa z úřední činnosti soudu) tvrzenou smlouvu, kterou byla sjednána výše uvedená dodávka elektřiny, a kde si žalovaná zadala doručovací adresu do odběrného místa. [právnická osoba] pak sepsala uvedené vyúčtování - fakturu, z jejíhož vyhotovení nevyplývá, že by byla předána proti podpisu. Z faktury není možné zjistit, zda a kdy vůbec se dostala do dispozice žalované, kdy žalobkyně ani netvrdila, jak a kdy k tomu došlo. Ohledně dlužných záloh, k jejichž úhradě pak měla žalobkyně za smluvní poplatek vyzývat, nebylo ani nic tvrzeno, ani navrženo k důkazu. V řízení se tedy o nich nic nezjistilo. 4. Po právní stránce se jednalo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 5. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb., byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 6. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku. V tomto směru soud připomíná, že tyto závěry v jiném řízení téže žalobkyně byly již potvrzeny i zdejším odvolacím soudem v řízení např. pod sp. zn. 29 Co 283/2019. 7. Jelikož neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že výše uvedený nedoplatek z vyúčtování je již splatný, nebylo možné žalobě vyhovět. Soud proto s ohledem na procesní ekonomii neprováděl další dokazování, neboť na výsledku řízení by to s ohledem na shora uvedené nemohlo nic změnit, a to včetně důkazů k postoupení. Žalobkyni pak s ohledem na její absenci u jednání nebylo možno ani dovyzvat a poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o tom, co je třeba dle výsledků probíhajícího jednání ještě doplnit, kdy této výhody se na svou odpovědnost rozhodnutím neúčastnit se vzdala. Totéž platí ohledně smluvního poplatku, kde žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení o tom, kdy měl žalovaný a kolik zaplatit na zálohách a neučinil tak, což měl být důvod, proč byly vynakládány náklady, jejichž náhradu by měla případně platit žalovaná. Dále se tímto nárokem s ohledem na absenci těchto tvrzení soud nezabýval. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy nárok by měla v řízení úspěšná žalovaná, té však žádné nevznikly.