15 C 19/2022-46 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení náhrady mzdy ve výši 790 286 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši. Žalobu odůvodnil zejména tím, že u žalované byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán jako vedoucí střediska s místem výkonu práce středisko [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, přičemž výpovědní lhůta uplynula ke dni [datum]. Žalobce se domáhal určení neplatnosti výpovědi a rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byla výpověď shledána neplatnou. Po pravomocném skončení sporu uzavřeli účastníci dohodu o rozvázání pracovního poměru žalobce u žalované ke dni [datum]. Žalobce se přitom domáhá náhrady mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru do jeho skončení dohodou ke dni [datum]. Žalovaná nejprve sdělila, že si je vědoma bezpodmínečného nároku na náhradu mzdy za období prvních šesti měsíců. Následná komunikace však k uspokojení nároku žalobce nevedla. Žalobce byl nejprve registrován jako nezaměstnaný na úřadu práce, a to do [datum]. Od [datum] nastoupil do zaměstnání ve společnosti [právnická osoba] ve [obec], kde vykonává práci řadového prodavače ve [anonymizováno] za mzdu nižší o cca [částka] měsíčně. Jedná se o malé [anonymizováno], nedosahující velikosti a významu žalované. Podmínky výkonu práce u současného zaměstnavatele tudíž nebyly a nejsou rovnocenné jako u žalované. Průměrný hodinový výdělek žalobce činil u žalované v rozhodném období [částka], denně se jedná o částku [částka]. Průměrný měsíční výdělek žalobce činí [částka]. Žalobci bylo k výplatě zaúčtováno odstupně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, tedy 3 x 46 560 Kč, tj. částka 139 680 Kč. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, a navrhla, aby byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svoji obranu uvedla, že je namístě uplatnit moderační právo soudu, neboť žalobce v době, za kterou požaduje náhradu mzdy po žalované, vykonával výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele a dostával za to mzdu. Žalobci tudíž nesvědčí právo na náhradu mzdy, neboť ten se po neplatném skončení pracovního poměru u žalované zapojil do práce u jiného zaměstnavatele. Nové zaměstnání u společnosti [právnická osoba] bylo sjednáno za zcela standardních okolností a žalobci nikterak nezhoršilo jeho postavení oproti postavení u žalované. Nárok na náhradu mzdy má přitom nikoliv sankční charakter, ale charakter ekvivalentu mzdy, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku toho, že mu zaměstnavatel neumožnil konat práci, k níž se zavázal podle pracovní smlouvy a kterou byl připraven, schopen a ochoten pro zaměstnavatele konat. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce vedl s žalovanou spor o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] a rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], kterým bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Rovněž bylo nesporné, že žalobce vznesl námitku neplatnosti a sdělil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání, jakož i to, že pracovní doba žalobce u žalované byla 8 hodin denně a že žalovaná uzavřela s žalobcem dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. 4. Sporným zůstalo, zda a v jakém rozsahu má být uplatněno moderační právo soudu, tedy zda jsou naplněny předpoklady pro snížení povinnosti zaměstnavatele k náhradě mzdy či platu ve smyslu § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZP“), 5. Soud má z provedených důkazů dále za prokázané následující skutečnosti; Žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici vedoucího střediska a místem výkonu jeho práce bylo středisko [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a den nástupu do práce byl [datum]. Výpovědí ze dne [datum], převzatou žalobcem téhož dne, byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a prostřednictvím svého zástupce uplatnil dne [datum] námitku neplatnosti výpovědi s tím, že trvá na tom, aby byl u žalované dále zaměstnáván na pracovní pozici a v místě výkonu práce, jak byly sjednány v pracovní smlouvě ze dne [datum]. Žalovaná však ve své reakci ze dne [datum] setrvala na platném rozvázání pracovního poměru (prokázáno odstavcem 4 rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a námitkou neplatnosti výpovědi ze dne [datum]). Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že výpověď žalobce z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalovaná doručila žalobci dne [datum], je neplatná. Tyto rozsudky nabyly právní moci dne [datum] (prokázáno uvedenými rozsudky). Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou dohodu o rozvázání pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti ke dni [datum], spojenou s nárokem na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (prokázáno Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]). Hrubý výdělek žalobce u žalované činil v [anonymizováno] 2019 částku [částka], v únoru až [anonymizováno] [rok] částku [částka], v květnu [rok] částku [částka], v červnu [rok] částku [částka], v červenci [rok] pak částku [částka], v srpnu 2019 se jednalo o částku [částka], v září [rok] o částku [částka], v říjnu [rok] o částku [částka], v listopadu [rok] o částku [částka], v prosinci [rok] o částku (bez odstupného) [částka]. K těmto částkám bylo žalobci každý měsíc vypláceno cestovné 2 502 Kč a dále příspěvek na penzijní fond ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeho průměrný hodinový výdělek za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] 2019 pak činil 267,71 Kč (prokázáno mzdovým listem pro rok 2019). Žalobce byl v době od [datum] do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována (prokázáno potvrzením Úřadu práce ČR – krajské [pobočka] ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřel žalobce se společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ nový zaměstnavatel“) pracovní smlouvu, na základě které nastoupil od [datum] u této společnosti do zaměstnání jako prodavač. [město] výkonu práce je [ulice a číslo], [obec] Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou – do [datum] (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum]). Hrubá mzda žalobce činila 120 Kč za hodinu (prokázáno mzdovým výměrem ze dne [datum]). Uzavřenými dodatky k pracovní smlouvě došlo k prodloužení pracovní smlouvy, a to nejprve do [datum], posléze pak do [datum] (prokázáno dodatky k pracovní smlouvě ze dne [datum] a [datum]). Hrubý výdělek žalobce u současného zaměstnavatele činil za poměrnou část měsíce února 2020 částku [částka], v březnu 2020 činil [částka], v dubnu 2020 se jednalo o částku [částka], v květnu 2020 činil hrubý výdělek částku [částka], v červnu 2020 částku [částka], v červenci 2020 částku [částka], v srpnu 2020 částku [částka], v září 2020 částku [částka], v říjnu 2020 částku [částka], v listopadu 2020 částku [částka] a v prosinci 2020 se jednalo o částku [částka] (prokázáno mzdovým listem pro rok 2020). V měsíci lednu 2021 činil hrubý výdělek žalobce částku [částka], v únoru 2021 částku [částka], v březnu 2021 částku [částka], v dubnu 2021 částku [částka] a v květnu 2021 částku [částka] (prokázáno mzdovým listem pro rok 2021). Dopisy ze dne 7. 6. 2021, 24. 6. 2021 a 30. 6. 2021 uplatnil žalobce u žalované z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru nárok na náhradu mzdy za období od [datum] do [datum], zároveň upozornil žalovanou, že pokud nedojde k uspokojení jeho nároků, přistoupí k podání žaloby (prokázáno uvedenými dopisy). Žalovaná v reakci žalobci sdělila, že nezpochybňuje samotný základ nároku žalobce na náhradu mzdy, je však přesvědčena, že je prostor pro moderaci této náhrady (prokázáno reakcí na výzvu k náhradě mzdy ze dne [datum]). 6. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že již ve výpovědní době hledal adekvátní zaměstnání. Pozici obchodního zástupce v [obec] v té době nabízely [anonymizováno] společnosti, žalobce obě kontaktoval. Z jedné mu bylo sděleno, že je na tuto práci příliš starý a druhá společnost se žalobci ani neozvala. Zaměstnání poptával i u malé firmy v jiném oboru, avšak neúspěšně. Z důvodu neúspěchu začal poptávat zaměstnání i od výrobců, kteří nabízeli pozici obchodního zástupce. Ani zde však nebyl při hledání zaměstnání úspěšný. Aby si opatřil finanční prostředky, začal shánět jakoukoliv práci, např. i u [právnická osoba]. Následně oslovil také společnost [právnická osoba], kde je až do současnosti zaměstnán. V rámci hledání zaměstnání čerpal i z nabídek, které byly k dispozici ze strany úřadu práce. Ohledně porovnání současného zaměstnání a zaměstnání u žalované bylo zji