17 C 314/2021-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit 6 395 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa], za období od [datum] do [datum] v částce 4 481 Kč. Na základě smlouvy byl v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalovaný taktéž vyzván k úhradě smluvního poplatku za odeslanou upomínku ve výši 200 Kč, poplatku za odpojení ve výši 907 Kč a nákladů spojených s přerušením dodávky elektřiny ve výši 807 Kč. 2. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 4 481 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do 9. 8. 2019. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 200 Kč jakožto poplatku za odeslání upomínky ze dne [datum], a to se splatností do [datum]. 6. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1 815 Kč jakožto poplatku za odpojení a za opětovné připojení, a to se splatností do [datum]. 7. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Žalovaný tak byl povinen zaplatit za dodanou energii a poskytnuté související služby příslušnou cenu dle množství dodané komodity a dle poskytnutých služeb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný neuhradil žalobkyní vystavené vyúčtování za dodávku elektřiny řádně a včas, případně předepsané smluvní pokuty. Požadavek na uhrazení smluvních pokut pak nachází oporu v ustanovení § 2048 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částek, jež jsou předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalovaného k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 8. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.