17 C 38/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí celkovou částku 12 506,20 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a též na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, obě ze dne [datum], dodávala žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Cena elektřiny i plynu byla určena ceníkem žalobkyně. Splatnost vyúčtování spotřeby se řídila datem stanoveným ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Množství odebraného plynu za období ode dne [datum] do dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] v částce 6 565,81 Kč, splatnou [datum]. Dále pak za téže období opravným daňovým dokladem [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek za spotřebu plynu v částce 4 788,39 Kč, splatným ke dni [datum]. Množství odebrané elektřiny za období ode dne [datum] do dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] v částce 5 532 Kč, splatnou [datum]. Žalovaný na dlužnou fakturou uhradil dne [datum] částku 1 700 Kč, dne [datum] částku 1 700 Kč a dne [datum] částku 1 460 Kč. Na základě obou smluv byl v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalovaný taktéž vyzván k úhradě smluvního poplatku za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč za neuhrazení faktury [číslo] zálohy za měsíc únor [rok] a za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč za neuhrazení záloh za měsíc únor až květen [rok] a rovněž za neuhrazení poplatku za předchozí upomínku. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. 5. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 6 565,81 Kč za spotřebu plynu a služeb za období ode dne [datum] do dne [datum] se splatností dne [datum]. 6. Opravným daňovým dokladem [číslo] byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku za spotřebu plynu a služeb v částce 4 788,39 Kč, za období ode dne 13. 1. 2020 do dne [datum] se splatností dne [datum]. 7. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 5 532 Kč (po odpočtu přijatých plateb ve výši 3 960 Kč) za spotřebu elektřiny a služeb za období ode dne [datum] do dne [datum] se splatností dne [datum]. 8. Žalovaný byl též vyzván k úhradě smluvního poplatku za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč za neuhrazení faktury [číslo] zálohy za měsíc únor [rok] a za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč za neuhrazení záloh za měsíc únor až květen [rok] a za neuhrazení poplatku za předchozí upomínku. 9. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Též byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 energetického zákona. Žalovaný tak byl povinen zaplatit za dodané energie, plyn a poskytnuté související služby příslušnou cenu dle množství dodané komodity a dle poskytnutých služeb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný neuhradil žádné z žalobkyní vystavených vyúčtování za dodávku elektřiny a plynu, ani pravidelné zálohy na služby řádně a včas, případně předepsané smluvní pokuty. Požadavek na uhrazení smluvních pokut pak nachází oporu v ustanovení § 2048 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“). Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částek, jež jsou předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalovaného k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t., sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč