18 C 218/2022-13 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo dne [datum] s tím, že žalovaná na základě smlouvy o nájmu [číslo] [rok] ze dne [datum] užívala byt - jednotku [číslo] jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů zapsaná na LV: [číslo] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], nacházející se v budově [adresa] v ulici [ulice], stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaná na LV: [číslo] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí]. Žalovaná byla povinna na základě nájemní smlouvy a výpočtového listu hradit měsíčně částku ve výši 15.720 Kč na nájemné a zálohy za plnění poskytované s užíváním bytu. Žalovaná tuto bytovou jednotku užívala od [datum], a až do září roku [rok] plnila své povinnosti nájemce spočívající v hrazení měsíčního nájemného a záloh. Od měsíce [anonymizováno] [rok] však přestala hradit nájemné a zálohy a od té doby nic nezaplatila. Dne [datum] žalovaná uznala svůj celkový dluh vůči žalobcům ve výši 62.880 Kč za období od [anonymizováno] [rok] do konce [anonymizováno] [rok], kdy součástí uznání dluhu byl i přehled předpisů a jejich hrazení, ze kterého byly zřejmé částky, které měla žalovaná uhradit. Následně účastníci sporu uzavřeli dohodu o zániku nájmu dne [datum], podle které nájem žalované skončil ke dni [datum]. Následně bylo provedeno vyúčtování služeb, ze kterého vyplynulo, že celkové náklady na služby byly o 383 Kč nižší než činily předepsané zálohy na služby. Toto vyúčtování bylo žalované zasláno, ale ta si jej nevyzvedla. Žalovaná má vůči žalobcům dluh ve výši 62.497 Kč, který se skládá z částky 50.000 Kč představující dlužné nájemné za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] a částky 12.497 Kč představující dluh za neuhrazené služby související s užíváním pronajatého bytu. V uznání dluhu a dohodě o splátkách ze dne [datum] bylo sjednáno, že žalovaná uhradí dlužnou částku ve splátkách, přičemž první splátka je splatná ke dni [datum]. Dále bylo sjednáno, že v případě neuhrazení byť jediné splátky se stává dluh splatným najednou v celé výši. Žalovaná neuhradila ani první splátku, takže se stal dluh v celé výši splatný dne 21.02.2020 a od následujícího dne je žalovaná v prodlení s jeho úhradou. Právní zástupce zaslal žalované na jemu známou adresu předžalobní výzvu ze dne 03.11.2020 a vyzval ji k dobrovolnému uhrazení dlužné částky. Žalovaná však na tuto výzvu nezareagovala. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, nárok nezpochybnila, zaplacení neprokázala. Žalobce doložil to co tvrdí, nájem citovanou nájemní smlouvou s výpočtovým listem, uznaný dluh citovaným uznáním z [datum] spolu s přehledem předpisů a jejich hrazení, dále zánik nájmu byl doložen dohodnou, jak žaloba uvádí, dále bylo doloženo vyúčtování, které do bilance zasáhlo způsobem uvedeným shora, kdy k tomuto pak je doložena obálka s nedoručeným vyúčtováním a to jako doklad o odeslání a konečně doložena k tvrzení shora předžalobní výzva s obálkou. Nájem se řídí § 2201 a násl. OZ, podle kterého je třeba platit nájemné s tím, že ve věci je ovšem dluh uznán a uznání dluhu splňuje náležitosti dle § 2053 OZ a s ohledem na tento důkaz lze žalobě jako důvodné vyhovět včetně zákonného příslušenství dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti, jak uvedeno shora. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 5 792 Kč a 3 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 2 500 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.