18 C 329/2021-33 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci výživného bylo [datum] s tím, že účastníci jsou stále manželé, ale od roku 2010 již není sdílena společná domácnost, manželství bylo uzavřeno v roce [rok], výživné bylo požadováno ve shora uvedené částce, a to z důvodu [anonymizováno] stavu žalobkyně, která je v pracovní neschopnosti a od roku [rok] je jediným jejím příjmem hmotná nouze a příspěvek na bydlení + doplatek na bydlení, celkem 12 180 Kč. Výdaje pak jsou 8 600 Kč, nájemné se službami 1 500 Kč jsou výdaje na léky, a zbytek pro osobní potřebu, a je tedy žádáno 1 000 Kč od data podání žaloby. Ze sdělení úřadu práce bylo zjištěno, že žalobkyně pobírá dávky, tak jak uvedla, a žalovaný příspěvky nepobírá. Ze sdělení finančního úřadu bylo zjištěno, že za minulé daňové období žalovaný jako pokrývač měl zakládání 158 440 Kč, a to jako rozdíl mezi příjmy 792 200 Kč a výdaji podle § 7 zákona o dani z příjmu 633 760 Kč, celkem tedy uvedený rozdíl. Dokud manželství trvá, mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost, a životní úroveň obou manželů by v zásadě měla být stejná, tak jak je upraveno v § 697 o. z., jak vyplývá ze shora uvedeného, tak žalobkyně je odkázána na dávky hmotné nouze a žalovaný dosahuje příjmy z podnikání, průměrně asi 13 500 Kč měsíčně, jak vyplývá z daňového přiznání s tím, že soud se rozhodl žalobkyni vyhovět v plném rozsahu, protože žalovaný má eventuálně možnost vykonávat jiné povolání s vyšším příjmem. Žalobkyně, jelikož je v pracovní neschopnosti, tak tuto možnost nemá. S ohledem na situaci manželů, soud považuje výživné za přiměřené a žalobě tedy, jak uvedeno vyhověl. Bylo vypočteno dlužné výživné s ohledem na jeho zvýšení k datu přiznání podání žaloby. Úspěšné žalobkyni podle § 142 o. s. ř. žádné náklady nevznikly, neboť je osvobozena od soudního poplatku podle § 10 zákona č. 549/1991 Sb., přichází tedy poplatková povinnost na žalovaného, a tomuto byl vyměřen soudní poplatek k zaplacení prostřednictvím účtárny podepsaného soudu na účet č. 3703-524461/0710, [variabilní symbol].