20 C 188/2021-21 — Okresní soud v Liberci

[celé jméno manželky] se domáhala rozvodu manželství uzavřeného s [celé jméno manžela] dne [datum] před [stát. instituce]. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno po krátké známosti, načež zhruba týden po jeho uzavření se manžel začal chovat divně. Manželé se nemohli na ničem dohodou a počali se hádat ohledně dětí manželky a financí. Během jejich vztahu si společně nabrali půjčky. Manžel se dne 30. 10. 2021 odstěhoval ze společné domácnosti, a manželka neshledávala další perspektivu v trvání tohoto vztahu. Má za to, že je manželství trvale a hluboce rozvráceno, že již není naděje na zlepšení vzájemného vztahu ani obnovení společné domácnosti. Manželka ztratila k manželovi citový vztah, a manželství je pouze formálním svazkem. [celé jméno manžela] s rozvodem souhlasil a k návrhu manželů se připojil. Na tomto stanovisku setrval i při nařízeném jednání. Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Manželství je zapsáno v knize manželství [příjmení] úřadu vedeného [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. Rovněž v souladu s procesním předpisem provedl soud účastnický výslech manželky. Přestože přítomnost obou manželů při jednání o rozvod manželství je zásadně nutná, vč. jejich výslechu, umožňuje ust. § 389 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s .“), rozhodnout i při upuštění od výslechu jednoho z manželů, bylo-li by to spojeno s velkými obtížemi. V případě manžela bylo shledáno, že jeho účastnická výpověď by byla spojena s velkými obtížemi. Manželka se k jednání dostavila i se svým stávajícím přítelem, se kterým do budoucna plánuje společný rodinný život a rodinu, přičemž manžel se vůbec nedostavil, ačkoliv si předvolání v řádném předstihu převzal. Manželově žádosti o projednání i bez jeho přítomnosti nebylo vyhověno, nebyl tak žádný důvod, aby se nedostavil. Pro manželku není vůbec kontaktní a spíš tím celou situaci stěžuje. Na úřední adrese se vůbec nezdržuje. S ohledem na to, že má manželka tři děti a na manžela je vedena řada exekučních řízení, se obává o narušení jejího současného i budoucího života v jejich důsledku a potřebuje celou situaci řešit co nejdříve. Z těchto důvodů (a výslovného připojení manžela k návrhu) je možné upustit od výslechu manžela ve smyslu § 389 z. ř. s . Oba manželé se shodli, že jejich manželské soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a jeho obnovení nelze očekávat. Manželství je toliko formálním svazkem – vzájemně se citově i lidsky odcizili – a ani jeden z nich nemá zájem na jeho obnově ani setrvání v manželském svazku. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, když ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu. Manželka dokonce plánuje společný život s novým partnerem. Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl. Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.