20 C 215/2021-15 — Okresní soud v Liberci

[celé jméno manželky] a [celé jméno manžela] se domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Uvedli, že mají společné dvě nezletilé děti. V manželství počalo v posledních letech docházet k neshodám a konfliktním situacím, jejichž příčinou byla zejména odlišnost jejich povah, zájmů, názorů a pohledu na společný a rodinný život. Toto vedlo k citovému odcizení, které vyústilo až k odstěhování manžela ze společné domácnosti, ke kterému došlo v lednu 2019. Na tomto stanovisku manželé setrvali i při nařízeném jednání. Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce], trvalo tedy nejméně jeden rok. Manželství je zapsáno v knize manželství [příjmení] úřadu vedeného [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 28. 3. 2022, soud zjistil, že opatrovnický soud pravomocně schválil dohodu rodičů v řízení o úpravě poměrů k nezletilému [jméno] a nezletilé [jméno] pro dobu po rozvodu manželství účastníků tohoto řízení. Oba manželé se shodli, že jejich manželské soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a jeho obnovení nelze očekávat. Manželství je toliko formálním svazkem – vzájemně se citově i lidsky odcizili – a ani jeden z nich nemá zájem na jeho obnově ani setrvání v manželském svazku. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde. Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, a ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu. Manželé se dohodli na úpravě poměrů společných nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil. Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl. Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.