20 C 271/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Manželé se domáhali se rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] v [anonymizováno], [země]. Uvedli, že manželství, ač bylo zpočátku šťastné, v jeho průběhu manželé zjistili, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech, vč. společné budoucnosti a vedení domácnosti, není již nadále slučitelné. Manželé se citově odcizili, aniž by tyto problémy byly jakkoli řešeny. Nežijí spolu od 12. 8. 2021. Za příčiny rozvratu považovali zejm. vzdálenost, která je dělí. Manželství od počátku neplní svou funkci, neboť manželům nebylo nikdy dovoleno žít v témže státě ve společné domácnosti, hlavně v důsledku pandemie a nastalé války. Manžel manželku nikdy finančně nepodporoval. Manželé usilují o rozvod manželství a dohodli se na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení, popř. i výživného. 2. Vzhledem k tomu, že manžel se po dobu [anonymizováno] konfliktu zdržuje na Ukrajině, a nemůže být u jednání vyslechnut, zaslal soudu své vyjádření ještě s úředně ověřeným podpisem s tím, že žádá o projednání věci v jeho nepřítomnosti. Mj. uvedl, že s návrhem na rozvod souhlasí. Soužití manželů trvalo tři týdny na Ukrajině, když poté musela manželka opustit zemi. Současný [anonymizováno] stav neumožňuje navštívit manželku v ČR. Kvůli [anonymizováno] nestabilitě není schopen manželku ani nijak finančně podpořit. V průběhu odloučení společně dospěli k názoru, že jejich odlišná kulturní, pracovní, stravovací a životní mentalita je naprosto odlišná. Jejich společné soužití není do budoucna slučitelné. Existující problémy není ani možno na dálku nijak řešit. 3. Protože je manžel státním příslušníkem Ukrajiny a manželka státní příslušnicí České republiky, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Mezi Českou republikou a Ukrajinou byla dne 28. 5. 2001 uzavřena smlouva o právní pomoci v občanských věcech publikovaná pod č. 123/2002 Sb. m. s . Podle čl. 30 cit. smlouvy platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní stany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Z uvedeného vyplývá, že je dána pravomoc zdejšího soudu k rozhodování ve věci rozvodu manželství účastníků. Pro rozvod manželství je třeba použít českého právního řádu. 4. Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] v [anonymizováno], [země]. Manželství je zapsáno v knize manželství [příjmení] úřadu vedeného Zapsané Úřadem městské části [územní celek], [obec], ve svazku [spisová značka], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. 5. Rovněž v souladu s procesním předpisem provedl soud účastnický výslech manželky. Přestože přítomnost obou manželů při jednání o rozvod manželství je zásadně nutná, vč. jejich výslechu, umožňuje ust. § 389 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s .“), rozhodnout i při upuštění od výslechu manželů, ev. jednoho z nich, bylo-li by to spojeno s velkými obtížemi. V případě manžela bylo shledáno, že jeho účastnická výpověď by byla spojena s velkými obtížemi způsobenými zejména vzdáleností z jeho současného bydliště ke zdejšímu soudu, která činí minimálně 1 700 Km. Manžel vyslovil souhlas s rozvodem, dokonce se jednalo o společný návrh, který posléze doložil úředně ověřeným podpisem. Z těchto důvodů je možné upustit od výslechu manžela ve smyslu § 389 z. ř. s . 6. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde. 10. Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, když ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu. 11. Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl. 12. Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.