26 C 103/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalovanou částku s úrokem z prodlení a náklady řízení. Uplatněný nárok vyplývá z mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), a jež vstoupila v platnost dne 25. 2. 2019 a kvůli neplacení zanikla dne 10. 7. 2020. Žalovaný na sjednaném pojistném dle výše uvedené pojistné smlouvy dluží částku 4 408 Kč za období ode dne 25. 2. 2020 do dne 10. 7. 2020. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených písemných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny shora popsané pojistné smlouvy, kterými byla sjednána pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ("povinné ručení"), přičemž smlouvy zanikly ke dni 9. 7. 2018 a to z důvodu jejich neplacení. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 tohoto zákona má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalovaný, přestože byl upomínán, dluží na pojistném částku 4 408 Kč za období ode dne 25. 2. 2020 do dne 10. 7. 2020. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužného pojistného, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč a 21 % DPH.