29 C 101/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 43 680 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem. Dle tvrzení žalobce se žalovaný zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč, kterážto celková částka odpovídá součtu poskytnuté půjčky a samotného poplatku za půjčku, přičemž žalovaný se zavázal souhrnnou částku uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dle tvrzení žalobce žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy a poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 26.9.2006. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka ze smlouvy o půjčce na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a tedy činila výše dlužné částky 43 680 Kč, přičemž sestává z celkové dlužné jistiny ve výši 26 250 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 17 430 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 50 663,10 Kč, úroků z prodlení z celkové částky 43 680 Kč od [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit spolu s poplatky spojenými s poskytnutím půjčky, které byly ve výši tak, jak je specifikoval žalobce ve svém návrhu, což vyplývá ze samotného znění smlouvy o zápůjčce, kde je vše jednoznačně vyčísleno a stanoveno. Z ujednání ve smlouvě pak vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč, přičemž celkovou částku měl splatit v 52 týdenních splátkách po 960 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce, jak vyplývá ze str. 67 seznamu uvedeného v příloze [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Z předžalobní výzvy ve spojení s dodejkou doporučeného psaní pak vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 3 926 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 748 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).