29 C 126/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Mechanismus uzavření smlouvy byl popsán tak, že žalovaný přes webové rozhraní [webová adresa] požádal o úvěr, vyplnil příslušné dotazníky a pomocí jedinečného elektronicky vygenerovaného SMS kódu smlouvu s právním předchůdcem žalobce uzavřel. Předmětná pohledávka pak byla dvakrát postoupena a to na mezivěřitele [právnická osoba] [anonymizováno] a poté na žalobce. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru ve spojení s potvrzením o provedené platbě jistiny bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum], což nesplnil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).