29 C 150/2022-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 448 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o vedení bankovního účtu. Žalobce tvrdil, že žalovaný měl vedený účet u společnosti [právnická osoba] a to bankovní účet [číslo] za jehož vedení a bankovní služby se žalovaný zavázal platit poplatky dle platného ceníku produktu a služeb pro soukromé osoby. Žalobce tvrdil, že žalovaný podstatně porušil své smluvní povinnosti tím, že připustil vznik nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku a proto původní věřitel společnosti [právnická osoba] dne [datum] odstoupil od smlouvy o poskytování bankovních služeb. Předmětný debet v částce 1 448 Kč, resp. pohledávka žalobce odpovídající tomuto debetu přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne [datum]. Žalobce dále tvrdil, že žalovanému oznámil změnu v osobě věřitele a zároveň jej vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ve spojení s obchodními podmínkami a výpisem z účtu bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek banky poskytovat žalovanému bankovní služby, zejména vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky v ceníku poplatků pro soukromé osoby. Z výpisu z účtu a z odstoupení od smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný měl nepovolený debet ve výši 1 448 Kč, na základě kterého původní žalobce odstoupil od smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy pak bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).