29 C 152/2022-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 35 829,70 Kč s příslušenstvím z titulu ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] s tím, že na základě této smlouvy byl sjednán úvěrový rámec, na základě kterého mohla žalovaná čerpat finanční prostředky. Dle tvrzení žalobce žalovaná čerpala v rámci poskytnutého úvěrového rámce finanční prostředky postupnými výběry z bankovního účtu prostřednictvím bankomatů či formou platby u jednotlivých obchodníků, jak je vidno ve výpisech ke kreditní kartě předložené k žalobnímu návrhu. Dle tvrzení žalobce se žalovaná zavázala splácet formou minimální měsíční splátky stanovené jako procento z části vyčerpaného úvěrového rámce specifikovaného v dispozici, kdy splatnost jednotlivých splátek byla uvedena na výpisu z účtu. Jelikož ze strany žalované docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalované), zaslal jí žalobce v souladu s čl. 31 písm.d) ve spojení s čl. 32 písm.a) všeobecných obchodních podmínek oznámení o prohlášení úvěru za splatný, v rámci kterého žalovanou informoval o výši splatné částky a vyzval ji k úhradě. Dle tvrzení žalobce žalovaná nezaplatila ode dne zesplatnění ničeho a dluží žalobci celkem částku 35 829,70 Kč. Dále žalobce tvrdil, že žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec, z něhož žalovaná prostřednictvím bezhotovostních plateb, popř. výběrů z bankomatů čerpala finanční prostředky a tyto nesplácela. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že zesplatnil jí poskytnutý úvěr, přičemž neuhrazená jistina v době zesplatnění činila 29 984,03 Kč s tím, že celková dlužná částka činí 35 829,70 Kč. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 3 612 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 434 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).