29 C 162/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky z bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, k jejímu uzavření, ale žalobce není dle svých tvrzení schopen doložit. Žalobce tvrdil, že původní věřitel převedl na účet žalovaného dne [datum] částku 20 000 Kč, což dokládal výpisem z účtu původního věřitele, z něhož je patrné, že na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] byla pod [variabilní symbol] převedena částka 20 000 Kč. Předmětná pohledávka z bezdůvodného obohacení přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], což žalobce doložil samotnou smlouvou a její přílohou. Dále žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka 20 000 Kč pod s.s. [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).