29 C 342/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 335 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce. Žalobce tvrdil, že s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli spolu s poplatkem ve výši 5 500 Kč, a to v 31 pravidelných týdenních splátkách po 500 Kč. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24.8.2018 s tím, že o převodu pohledávky přes přechodného věřitele byl žalovaný informován dne 17.9.2018. Dle tvrzení žalobce činila předmětná pohledávka po postoupení částku 4 335 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení uvedené částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ve spojení se smluvními podmínkami bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit navýšené o poplatek ve výši 5 500 Kč, což splnil pouze částečně. Ze dvou smluv o postoupení pohledávek z 1.7.2015 a z 24.8.2018 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla postupně přes přechodného věřitele na žalobce s tím, že toto bylo žalovanému oznámeno mimo jiné oznámením z 24.8.2018. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).