29 C 359/2021-13 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 353,78 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nákupním účtu. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla za použitých prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva, na základě které žalovaný využil služby [anonymizována dvě slova], což je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Na základě smlouvy o účtu byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 30 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný využil služeb v celkové výši 10 532,78 Kč, přičemž v rozsahu 8 121,29 Kč prostřednictvím karty, jak vyplývá z předloženého vyúčtování. Celková dlužná částka představuje 12 353,78 Kč s příslušenstvím, když žalovaný dle vyúčtování uhradil celkem 720 Kč. Dle obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o jeden měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny. Dlužné poplatky činily 1 821 Kč. Žalobce tvrdil, že vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy k službě [anonymizováno] – smlouva o nákupním účtu bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 2.1.2018 prostřednictvím webového rozhraní uzavřena smlouva, na základě které bylo žalovanému mimo jiné umožněno získat prostředky, k jejichž vrácení mohl využít možnost odložení splátek za podmínek sjednaných v obchodních podmínkách žalobce. Z obchodních podmínek [anonymizováno] účtu a [anonymizováno] karty společně s vyúčtováním a smlouvou a ze smlouvou s eshopem bylo zjištěno, že žalobce eviduje za žalovaným celkovou pohledávku ve výši 12 353,78 Kč s tím, že tuto částku žalobce požadoval po žalovaném zaplatit ještě před podáním žaloby, avšak bezvýsledně, jak vyplývá z předžalobní upomínky a dodejky doporučeného psaní. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).