29 C 360/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 120 736,58 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovanou byla dne 19.6.2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit a zaplatit úrok v sazbě 16,9 % ročně a další poplatky za případné služby spojené s úvěrem a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatný vždy ke 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje 16.7.2018. Dle tvrzení žalobce žalovaná sjednané splátky řádně nehradila a dostala se do prodlení a byla o úhradu dlužných částek opakovaně žalobcem upomínána. Dne 4.1.2020 zaslal žalobce dle svých tvrzení žalované výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude do dne 5.2.2020 uhrazena dlužná částka, dojde ke zesplnění celého úvěru k tomuto dni, což se také stalo a žalobce o tom informoval žalovanou ještě posléze dopisem ze dne 5.2.2020. Ke dni 15.12.2020 činila dlužná částka celkem 58 764,18 Kč. Dále žalobce tvrdil, že na základě smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 6.7.2018 poskytl žalobce žalované kontokorentní úvěr na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 33 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobce v souladu se zákonem ověřil úvěry schopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Dle tvrzení žalobce žalovaná čerpala kontokorent nad sjednaný limit 33 000 Kč, čímž porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy a ani přes opakované upomínky ze strany žalobce žalovaná nepovolené přečerpání nedorovnala a tak žalobce prohlásil celkový dluh žalované z kontokorentu za splatný s účinností k 2.2.2020 a pohledávka byla převedena z účtu žalované na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních úroků č. [bankovní účet]. Dále žalobce tvrdil, že dne 26.4.2019 uzavřel s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce žalované na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobce zavázala kontokorent splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,9 % ročně. Žalobce tvrdil, že ve všech třech uvedených případech vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 19.6.2018 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru do výše 50 000 Kč s tím, že sjednáno bylo úročení ve výši 16,9 % ročně s tím, že žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 16.7.2018 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou bylo sjednáno, že žalované bude poskytnut limit kontokorentu ve výši 33 000 Kč a to ve prospěch účtu č. [bankovní účet], který žalovaná přečerpala a nesplatila. Zároveň se zavázala splácet dlužnou částku s úročením ve výši 18,9 % ročně. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne 26.4.2019 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byl sjednán kontokorentní úvěr do výše 20 000 Kč, kde se žalovaná zavázala splácet kontokorent ve splátkách ve sjednané výši s úročením ve výši 16,9 % ročně. Z předžalobních upomínek bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 5 030 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 4 830 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).