29 C 366/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 291,45 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26.4.2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Úvěr byl v souladu s čl. 1 odst. 2 smlouvy poskytnut žalovanému za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle čl. II. smlouvy činilo 10 950 Kč. Celkovou částku ve výši 25 950 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, což nesplnil. Předmětná pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24.6.2020. Ke dni postoupení činila dlužná částka 18 291,45 Kč a této částky se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne 26.4.2018 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, kde se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr včetně úplatků a úročení splatit ve splátkách po 1 950 Kč, což nesplnil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s přílohou [číslo] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).