29 C 373/2021-12 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 24 667 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 25.11.2015 smlouva o úvěru, na základě níž byl poskytnut žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen do 28.1.2016 s tím, že žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, jak vyplývá z předkládaného výpisu z bankovního účtu věřitele, avšak dlužnou částku včetně poplatků spojených s poskytnutím úvěru ve výši 7 167 Kč nezaplatila. Žalovaná zaplatila pouze částku 2 500 Kč dne 31.10.2017. Předmětná pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek 14.8.2019, což bylo žalované oznámeno. Žalobce tvrdil, že žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru z 25.11.2015 bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva na částku 20 000 Kč, která měla být splacena včetně sjednaného poplatku ve výši 7 167 Kč do 28.1.2016 Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, přičemž k uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaná a úvěr byl převeden z bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s tím, že platba byla identifikována [variabilní symbol]. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila pouze částku 2 500 Kč dne 31.10.2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s přílohou k této smlouvě bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 439 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 987 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).