29 C 376/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 17 636 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 11.4.2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 17 639,91 Kč, přičemž tento úvěr měl být splacen nejpozději do 10.3.2020. Žalovaná dle tvrzení žalobce úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobce popsal mechanismus vyhodnocování úvěry schopnosti žalované a také mechanismus, jak žalovaná úvěr čerpala s tím, že žalobce odkázal na konkrétní listinné důkazy, z nichž jeho tvrzení vyplývalo. Dále žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20.12.2019. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Z výpisu bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěrový rámec, který žalovaná co do částky 17 635,91 Kč vyčerpala s tím, že se zavázala poskytnutou částku do 10.3.2020 vrátit, což nesplnila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).