29 C 379/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 655 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31.7.2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úročením ve výši 20,98 % ročně, jak bylo sjednáno v čl. 1 podmínek s tím, že odměna za administrativní činnost byla sjednána ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek byla sjednána částka 1 500 Kč. Celou částku se dle tvrzení žalobce žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.5.2016. Dle tvrzení žalobce však žalovaný dlužnou částku nezaplatil řádně a včas s tím, že ke dni postoupení činila výše pohledávky k 3.12.2019 bez příslušenství za žalovaným částku 4 655 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 3 777,18 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 877,82 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. K postoupení pohledávky došlo dle tvrzení žalobce dne 6.12.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o půjčce ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy a kartou zákazníka bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31.7.2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úročení ve výši 20,98 %, odměny za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Dále soud zjistil z platební historie k této smlouvě, že žalovaný zaplatil celkem 3 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že na žalobce byla předmětná pohledávka převedena dne 6.12.2019. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).