29 C 404/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 972,40 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28.9.2016 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 30 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem a spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 20 700 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a jednorázovém administrativním poplatku splatném při proplacení jistiny úvěru. Žalobce dále popsal, jak jeho právní předchůdce zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet s tím, že žalovaný prošel standardní procedurou. Právní předchůdce žalobce i z dostupných rejstříku zkoumal to, zda jim uvedená tvrzení se zakládají na pravdě. Dle tvrzení žalobce však žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradil 47 900 Kč, což odpovídá 12 řádně uhrazeným splátkám. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka za žalovaným na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 28.9.2018. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 20 294,96 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 2 800 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 1 000 Kč, paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 837,86 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 13 157,10 Kč. Žalobce zvážil veškeré okolnosti a s ohledem na chování žalovaného žalobce požadoval po žalovaném zaplacení pouze částky 5 972,40 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne 28.9.2016 byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím této částky spočívající v poplatku za úvěr, smluvního úroku a jednorázového administrativního poplatku splatného při vyplacení částky v hotovosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka přešla na žalobce dne 21.12.2020. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).