13 C 118/2023-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, ve kterém se domáhala nároků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní [právnická osoba] dne [datum], a které od ní žalobkyně nabyla postoupením. Smlouva o postoupení byla uzavřena nejprve [datum] rámcová, pohledávky za žalovaným byly pak postoupeny na ni navazující dílčí smlouvou z [datum] a postoupení se stalo účinným okamžikem zaplacení ceny za ně. 2. Ke smlouvě o úvěru žalobkyně tvrdila, že na jejím základě žalovaný obdržel hotovost 25 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což podpisem smlouvy potvrdil. Její přílohu tvořil předpis splátek a žalovaný byl podle smlouvy povinen jistinu spolu s příslušenstvím ve výši dalších 21 480 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, splatnost první byla do měsíce od podpisu smlouvy a celý úvěr měl být doplacen [datum]. 3. V částce 21 480 Kč je zahrnut kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalobkyně poukazovala na stanovisko NS ČR Cpjn 203/2013, kdy poplatek za správu úvěru není neurčitý jen proto, že neobsahuje výčet činností, za které byl ujednán, a podle kterého se na tato ujednání nevztahuje požadavek rovnováhy v právech a povinnostech stran. Podle žalobkyně je třeba tyto závěry aplikovat i na odměnu za inkaso splátek, které je obdobou poplatku za správu úvěru či za jeho sjednání. 4. Konkrétně žalobkyně nárokovala s ohledem na zaplacenou částku žalovaným v celkové výši 9 819,99 Kč, která odpovídá, jak tvrdila, dvěma řádně uhrazeným splátkám, a ze které použila na jistinu 4 926,21 Kč a na příslušenství 4 893,78 Kč, nadále dlužnou jistinu 20 073,79 Kč. Kromě ní nárokovala 1 542,67 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku za období od 1. dne prodlení [datum] do [datum] při sazbě 15 % ročně z dlužné jistiny 20 073,79 Kč. Dále učinila žalobkyně předmětem řízení nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 661,89 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 832,38 Kč a nesplacený inkasní poplatek ve výši 3 549,28 Kč. K těmto částkám připočetla na smluvním úroku za období po konečné splatnosti dalších 4 231,99 Kč za období od [datum] do [datum] s tím, že celkově vedle dlužné jistiny jde tedy o dalších 20 818,21 Kč, které žalovaný dluží. 5. Rovněž nárokovala zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení, tj. od [datum] ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 20 073,79 Kč do zaplacení, jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši dalších 2 327,60 Kč s tím, že ten byl vypočten ode dne po splatnosti, tj. od [datum] do posledního dne splácení [datum] z dlužné jistiny. Dále uplatnila na nákladech mimosoudního vymáhání 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného a smluvní pokutu 10 297,85 Kč odůvodněnou sjednanou sazbou 0,1 % denně z dlužné částky, která tak byla vypočtena z jistiny 20 073,79 Kč za období od 1. dne prodlení [datum] do [datum] s tím, že žalobkyně nárokuje jen její část, aby nevymizela zajišťovací funkce, a bylo dodrženo omezení dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb. 6. K výzvě soudu, aby žalobkyně uvedla k posouzení úvěruschopnosti žalovaného konkrétní příjmy a konkrétní výdaje včetně jejich zdrojů, a tvrdila úvahu ohledně schopnosti splácet, kterou by soud mohl přezkoumat, doplnila žalobkyně, že vycházeno bylo z žádosti o úvěr, kde žalovaný popsal své osobní poměry. Tvrdila, že žalovaný uvedl údaje o zaměstnání, výši příjmů, výši výdajů i ostatní závazky. Podpisem potvrdil, že uváděné údaje jsou správné. Konkrétně žalobkyně uvedla, že žalovaný uvedl celkové měsíční příjmy 37 780 Kč a celkové měsíční výdaje 15 000 Kč, které zahrnují náklady na bydlení i energie, dopravu, jídlo, osobní náklady a rovněž splátky jiného úvěru. Předchůdkyně žalobkyně si vyžádala pracovní smlouvu, výplatní pásky za poslední dva měsíce, kdy v říjnu šlo o 35 390 Kč a v listopadu pak o 51 240 Kč, a rovněž si ověřila z výpisu účtu žalovaného mzdu za posledních 5 měsíců. Na tomto základě, kdy žalovaný neměl záznam v insolvenčním rejstříku, bylo vyhodnoceno, že žádaný úvěr je žalovaný schopen splácet. 7. Dále žalobkyně dotvrdila, že kromě smluvního úroku 2 407 Kč za sjednanou dobu měl žalovaný za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek 12 250 Kč, uhradit náklady na vyhodnocení úvěru 2 323 Kč a na inkasním poplatku zaplatit 4 500 Kč. Rozklad splátek na 14 měsíců lze odvodit od úvěru na 10 000 Kč dle přílohy [číslo] ke smlouvě, i když se o tuto výši nejedná, a co tím konkrétně chtěla žalobkyně tedy sdělit, vysvětleno nebylo. Dále tvrdila jen, že jelikož na smluvní úrok byla použita žalobkyní částka 864,33 Kč (proč právě tato ale zjistit nelze, a na to se soud ptal), zbývá z částky 2 407 Kč dosud dlužných 1 542,67 Kč. Na poplatek za poskytnutí úvěru byla použita částka 2 588,11 Kč (kde opět není vysvětleno, odkud se právě tato částka vzala), proto z celkových 12 250 Kč zbývá 9 661,89 Kč, a na náklady za vyhodnocení úvěru z celkových 2 223 Kč bylo použito 490,62 Kč (totéž), čímž dluh klesl na 1 832,38 Kč a na inkasním poplatku v původní výši 4 500 Kč po použití 950,72 Kč (totéž) zbylo dlužných 3 549,28 Kč. Proč byly použity právě tyto částky, a právě na tyto dílčí nároky, žalobkyně nijak blíže nevysvětlila, žádná tvrzení, která by bylo možno ověřit, v tomto směru soudu předestřena vůbec nebyla. 8. Takto byla podle žalobkyně bez bližšího vysvětlení spotřebována zaplacená částka 4 893,78 Kč, kam bylo použito zbývajících 4 926,21 Kč žalobkyně přímo netvrdila, nicméně o tuto sumu bylo žalováno méně na poskytnuté jistině. Žalobkyně dále uvedla, že se pokoušela o mimosoudní řešení a náklady, o kterých žalovaného informovala dopisem z [datum], nárokuje jen částečně, právě v rozsahu 217 Kč za cestu terénního pracovníka za žalovaným [datum], kdy se jedná o průměrné náklady na PHM a jeho čas. 9. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Tedy ani nemohl učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, neboť právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. 10. Soud tak prováděl důkazy, které navrhla a předložila žalobkyně, a to v prvé řadě k existenci a platnosti úvěrové smlouvy. Ze žádosti o půjčku, která je vyhotovena formou předtisku k doplňování, vyplývá, že žalovaný dne [datum] uvedl, že je od [datum] zaměstnán, předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpis z účtu. Kromě mzdy 39 780 Kč a čistého příjmu 37 780 Kč (proč se tyto částky liší není zřejmé) ve formuláři uvedl, že za bydlení a energie vydává 4 000 Kč, za osobní náklady včetně jídla a dopravy vydá dalších 7 000 Kč a měsíčně platí na stávajících půjčkách 4 000 Kč. Vyplnil, že bydlí v nájmu v rodinném domě (což vzbuzuje pochybnosti, zda výdaj jen 4 000 Kč může být reálný), je ženatý, a nemá žádnou vyživovací povinnost. Uvedeno je i to, že srážkami ze mzdy jsou spláceny žalované či exekučně vymáhané částky, což mělo být ověřeno, přitom nad těmito údaji je prohlášení o tom, že není ani žalován, ani v exekuci, což se vylučuje. V rozporu s tím je pak proškrtnuta i část formuláře určená pro seznam věřitelů a dluhů s tím, že tyto jsou údajně doplaceny. To však odporuje nejen srážkám, které měly být ověřovány, ale i samotnému prohlášení ohledně výdajů, kde je uvedeno, že na dluhy jde částka 4 000 Kč měsíčně, zda to však jsou ony dluhy exekuční, srážené, či ještě jiné, nelze zjistit, a rozhodně nemohou obstát bez dalšího takováto tvrzení vedle sebe. Závazky v každém případě žalovaný v době žádosti měl, a to nesplacené, což sám vyplnil, a tvrdila to i sama žalobkyně. Kolik jich ale tedy měl, a jak velkou částku skutečně vynakládal na dluhy, nelze ze žádosti bez pochybností zjistit. Nepochybné je, že se dostal do situace, kdy mu bylo sráženo ze mzdy, což naznačuje i problémy se splácením dosavadních závazků. 11. Z předložené pracovní smlouvy z [datum] vyplývá, že žalovaný měl sjednaný nástup do práce u [právnická osoba] od [datum]. Z výplatní pásky za říjen [rok] vyplývá čistý příjem 34 094 Kč, a z pásky za listopad pak při roční mimořádné odměně 50 214 Kč, které měly být žalovanému poukázány. Z výpisu z účtu pořízeného přes internetbanking, kde není přímo vidět jeho majitel, a který byl pořízen čistě pro příjmy vyplacené výše uvedenou společností (filtrován), lze zjistit, že žalovanému poukázala společnost [právnická osoba] v říjnu 2019 částku 33 114 Kč, v září pak 24 998 Kč a v srpnu 32 735 Kč. Jelikož se na něm dále nachází i výše zjištěné platby z výplatních pásek, lze dovodit, že jde o výpis žalovaného. Výpis ale nebyl bohužel předložen bez filtrace tak, aby si z něho bylo možné udělat představu, jaká je celková finanční situace žalovaného, jak skutečně hospodaří, a s jakým plusovým či záporným skóre účet měsíčně končí. Nelze zjistit, kolik žalovaný pravidelně platí na zásadních výdajích, k nimž nic bližšího zjištěno ani dokládáno nebylo, a stejně tak, kolik a jakých dalších obdobných závazků případně skutečně platí, což je zpravidla vše z výpisů z účtů