17 C 249/2023-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 510 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je vedena jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], přičemž neměla ode dne [datum] do dne [datum], ode dne [datum] do dne [datum] a ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 8 450 Kč, 10 530 Kč a 6 630 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen zákon, tedy 130 dní, 162 dní a 102 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to pro každý jednotlivý případ, tedy celkem 900 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaná však do dnešního dne ničeho nezaplatila. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť je evidována jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemá ve výše uvedených období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva činí v každém jednotlivém případě částku 300 Kč. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalované dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaná, co by osoba zapsaná jako vlastník/provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy v tomto případě 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) pro každý jednotlivý případ. Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. 5. Žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalované nevznikla či zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 513 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1061 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.