26 C 28/2021-71 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit mu náklady soudního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“) uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru nazvanou Smlouva o půjčce na kliknutí [číslo], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek, pročež přistoupila banka dne [datum] k zesplatnění úvěru, čímž se stal celý dluh splatným. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 667,46 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 187,73 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 35,01 Kč. S ohledem na neznámý pobyt žalovaného mu byl ve věci ustanoven opatrovník. Ten argumentoval nedostatečným posuzováním kredibility žalovaného ze strany žalobcova právního předchůdce, a tedy neplatností uzavřeného smluvního vztahu a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Při jednání soud provedl dokazování žalobcem předloženými listinnými důkazy, především tedy návrhem smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne [datum] a Akceptací návrhu Smlouvy o půjčce z téhož dne, pracovní smlouvou, kterou měla žalovaná uzavřenu s pracovní agenturou [právnická osoba] a dle níž bylo stanoveno místo výkonu práce ve firmě [právnická osoba] v [obec] a to na dobu určitou v době od [datum] do [datum] se stanoveným rozsahem pracovní doby 37,5 hodiny týdně a měsíční mzdě 17 800 Kč, předžalobní upomínkou ze dne [datum], výpisem ze spotřebitelského úvěru, mimořádným výpisem z účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce za dobu od [datum] do [datum] (který ale reálně podle obsahu zachycuje dobu od [datum] do [datum]), nedatovaným Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta. Po jejich zhodnocení soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a následujících NOZ, na jejímž základě půjčila banka žalovanému smluvenou finanční částku a ten ji měl včetně úrokového navýšení sjednaným způsobem splácet. Konkrétně měl od [datum] splácet měsíční splátku úvěru 364,33 Kč a to až do [datum] (úvěr měl být uhrazen 120 splátkami). Nicméně z obsahu výše citovaných listinných důkazů plyne, že žalovaný prokázal bance sjednání pracovněprávního vztahu pro dobu od [datum] do [datum]. Tedy při sjednávání úvěrové smlouvy na konci roku [rok] bylo zřejmé, že pracovní poměr, nadto nikoli jako kmenového, ale agenturního zaměstnance, končí po necelém půl roce, tedy v květnu [rok] a dále nebyla ze strany potenciálního dlužníka existence pracovněprávního vztahu ani tvrzena, natož doložena a schopnost dlužníka splácet po doba dalších 120 měsíců, tedy deseti let, z ničeho neplynula. Pokud jde o příjmy dlužníka, pak z obsahu předloženého výpisu z účtu plyne, že za dobu od [datum] do [datum] byl jejich souhrn 163 962 Kč, když zdrojem příjmů byla agentura [příjmení] services [anonymizováno]. Jednalo se tedy o dobu 20 měsíců a pak prostým dělením vychází částka 8 198,10 Kč, tedy nikoli uvažovaných více než 13 tisíc korun, jak o nich hovoří Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta. Za této situace pak soud uložil žalovanému povinnost k vrácení nesplacené jistiny dluhu, tedy 19 677,46 Kč a spolu s tím pak i povinnost k zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od data následujícího po zesplatnění úvěru do jeho zaplacení. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k zániku závazku žalovaného splněním nebo jakkoli jinak. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání dlužné částky soudní cestou byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] a.s. a dále mezi touto společností a nynějším žalobcem ze dne [datum]. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci prakticky plný úspěch, a má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a dále pak náklady právního zastoupení advokátem dle § 14b AT za 3 úkonů právní pomoci po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a dále 21% DPH.