28 C 57/2023-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 355 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel nákladního automobilu, [registrační značka], [příjmení] [bankovní účet], přičemž žalovaný neměl ode dne 25. 1. 2019 do 2. 7. 2019, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 23 055 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 145 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 159 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. [název žalobkyně] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to dne 25. 10. 2019. Splatnost příspěvku nastala dne 24. 11. 2019. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z výzvy žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] do 30 dní ze dne 10. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 055 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], a vozidlo nemělo od 25. 1. 2019 do 2. 7. 2019 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 145 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činil částku 300 Kč za odeslanou upomínku. Dle sdělení České pošty byla žalovanému výzva odeslána dne 10. 10. 2019. Vlastnictví a provoz vozidla žalovaným bez pojištění v uváděné době vyplývá z elektronických informací poskytovaných Ministerstvem dopravy. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen zákon. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy celkem 159 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 145 Kč (§ 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení jednotlivých výzev. 5. Soud shledal žalobu za důvodnou ohledně příspěvků i poplatku, žalovanému byla vypravena zákonem předpokládaná výzva, v řízení nebylo zjištěno, že by došlo k úhradě či jinému zániku nároku. Po 30 dnech od doručení v souladu se zákonem se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 387 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.