28 C 8/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení učinila žalobkyně nárok ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Dle tvrzení žalobkyně byla žalovaná smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách plynu pro výše uvedené odběrné místo. Jelikož původní dodavatel s plynem pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele, v souladu s platnou právní úpravou ode dne [datum] zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně informovala žalovanou přípisem ze dne 18. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Žalobkyně dne 2. 3. 2022 vyúčtovala žalované fakturou s variabilním symbolem [číslo] na částku ve výši 22 608,47 Kč včetně DPH, splatnou dne 22. 3. 2022, cenu odebraného plynu v částce 37 938,47 Kč, a to za 1 049,92 m3 odebraného plynu ve fakturačním období [datum] do [datum], dále částku 15 330 Kč představující zaplacené zálohy. Žalovaná však na fakturu ničeho neuhradila, a to ani po zaslání výzvy k úhradě ze dne 24. 5. 2022. 2. Žalovaná v průběhu řízení dne 28. 12. 2022 uhradila žalobkyni částku ve výši 4 200 Kč a podáním ze dne 24. 1. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 4 200 Kč částečně zpět. 3. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlasu žalovaného dle § 96 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. se zastavením řízení není třeba, jestliže ke zpětvzetí došlo před prvním jednáním ve věci. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení do částky 4 200 Kč částečně zastavil. 4. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 5. Z oznámení o dodávce v režimu dodavatele poslední instance ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že její stávající dodavatel/obchodník pozbyl oprávnění/schopnost dodávat zemní plyn, v těchto případech pak na základě energetického zákona zajišťuje dodávku dodavatel poslední instance stanovený zákonem. Od [datum] spadá dodávka zemního plynu do režimu dodavatele poslední instance a dodavatelem žalované se stává žalobkyně, přičemž v režimu dodavatele poslední instance je možno zůstat po dobu 6 měsíců. Součástí oznámení byl zároveň plán záloh a plateb na budoucí období. 6. Z vyúčtování dodávky plynu [číslo] [variabilní symbol], za období [datum] až [datum] bylo zjištěno, že byl ukončen režim dodavatele poslední instance, zároveň byl žalované vyúčtován nedoplatek za toto období ve výši 22 608,47 Kč za 1 049,92 m3 odebraného plynu v celkové ceně 37 398 Kč, která bylo ponížena o zaplacené zálohy ve výši 15 330 Kč. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno na 22. 3. 2022. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě faktury s variabilním symbolem [číslo] na částku 22 608,47 Kč, a to do 3. 6. 2022. Z poštovního podacího archu ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala toho dne upomínku na adresy: [adresa žalované], a [ulice a číslo], [PSČ] [obec], přičemž z obálek zásilek bylo zjištěno, že žalovaná si zásilky ani na jedné adrese nevyzvedla. 8. Po právní stránce vznikl závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou přímo zákona, a to na základě §§ 12a až 12d zákona č. 485/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná byla smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], přičemž tento dodavatel obchodník s plynem pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele/obchodníka s plynem, začala na základě platné právní úpravy zajišťovat dodávku plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. Žalobkyně je tzv. dodavatelem poslední instance, jehož právní rámec je upraven v § 12a energetického zákona; institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých příčin svého dodavatele nemají; povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka a trvá nejdéle 6 měsíců. 9. Podle §§ 12a až 12d energetického zákona je povinen dodavatel poslední instance v zákoně stanovených případech dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 10. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná neuhradila žalobkyní vystavené vyúčtování za dodávku plynu řádně a včas. 11. Žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částky, jež je předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalované k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 164,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 905 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 608,47 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 22 608,47 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za 1 úkon právní služby realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně jednoho paušálního výdaje 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 520 Kč ve výši 739,20 Kč. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.