31 C 113/2023-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 702 Kč s příslušenstvím. Žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Část dlužné částky se skládá ze základu příspěvku ve výši 26 402 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 86 Kč/den vynásobenou počtem 307 dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen zákon. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do [anonymizována tři slova] s tím, že splatnost příspěvku nastává po uplynutí 60 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z výzvy ze dne [datum] k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] do 60 dní zjistil soud, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 26 402 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla a poplatku 300 Kč, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel, resp. vlastník, nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], a vozidlo nemělo ode dne ode dne [datum] do dne [datum] uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Žalovanému byla výzva odeslána dle informací o zásilce dne [datum]. Vlastnictví a provoz vozidla žalovaným bez pojištění v uváděné době vyplývá z elektronických informací poskytovaných Ministerstvem dopravy. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel, resp. vlastník, vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 86 Kč (§ 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. 5. Soud shledal žalobu za důvodnou ohledně příspěvku i poplatku, žalovanému byla vypravena zákonem předpokládaná výzva, v řízení nebylo zjištěno, že by došlo k úhradám či jinému zániku nároku. Po 60 dnech od doručení v souladu se zákonem se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením, soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 521 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 069 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200Kč ve výši 252 Kč.