31 C 211/2023-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 115 Kč s příslušenstvím. Žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, [registrační značka], [VIN kód], přičemž žalovaný neměl ode dne 22. 11. 2021 do dne 21. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Část dlužné částky se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 815 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem 151 dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen zákon. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z výzvy ze dne 2. 6. 2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] do 60 dní zjistil soud, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 9 815 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla a poplatku 300 Kč, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel, resp. vlastník, vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], a vozidlo nemělo ode dne ode dne 22. 11. 2021 do dne 21. 4. 2022 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Žalovanému byla výzva odeslána dle informací o zásilce dne 2. 6. 2022. Vlastnictví a provoz vozidla žalovaným bez pojištění v uváděné době vyplývá z elektronických informací poskytovaných Ministerstvem dopravy. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel, resp. vlastník, vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. 5. Soud shledal žalobu za důvodnou ohledně příspěvku i poplatku, žalovanému byla vypravena zákonem předpokládaná výzva, v řízení nebylo zjištěno, že by došlo k úhradám či jinému zániku nároku. Po 60 dnech od doručení v souladu se zákonem se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením, soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.