12 C 1/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (dále jen Smlouva), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, a tuto se zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 16 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední k , datum, . Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne , datum, , což žalovaná stvrdil svým podpisem. Jelikož žalovaná strana na svůj dluh ze smlouvy neuhradila ničeho, požaduje žalobkyně přiznat mimo jistiny úvěru ve výši , částka, i smluvní úrok z prodlení ve výši 21% ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávku původního věřitele následně nabyla společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, (dále jako původní věřitel 2), a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne , datum, uzavřené s původním věřitelem. Původní věřitel 2 uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, (dále jako , právnická osoba, ), coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky (dále jako smlouva o postoupení 1), o čemž byla žalovaná strana vyrozuměna oznámením o postoupení. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a věřitelem jako postupníkem, na základě které byla postoupena předmětná pohledávka (dále jako smlouva o postoupení 2).2. Žalobkyně v podání ze dne , datum, ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované doplnila, že původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované strany, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované strany, které dokazující, že žalovaná měla dostatečný příjem pro splácení předmětného úvěru. Z uvedených informací a podkladů původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalované strany, při zohlednění životního minima žalované strany (a s ní společně posuzovaných osob) a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovanou stranu lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované strany úvěr splácet. Žalobce vycházel zejména z finanční analýzy, která je součástí smlouvy. Dle této analýzy činila výše příjmů žalované , částka, a výše výdajů , částka, .3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.)4. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , vyhotovila smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku , částka, , přičemž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 16 splátkách po , částka, splátkách. Dohodnut byl úrok ve výši 21 % ročně, dále poplatky v celkové výši , částka, , kdy celková dlužná částka by činila , částka, .5. Ze smlouvy o prodeji části podniku, smlouvy o postoupení 1 a smlouvy o postoupení 2 vyplývá, že na žalobkyni byla postoupena pohledávky za žalobkyní.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne , datum, žalované částku , částka, . Při zkoumání úvěruschopnosti vycházela pouze z údajů, které poskytla žalovaná, zejména z jejího čestného prohlášení, kdy uvedla, že má příjem , částka, a výdaje , částka, , přičemž uvedla, že bydlí ve společné domácnosti se svým přítelem a tomuto přispívá na bydlení a domácnosti , částka, . Soudu nebyly předloženy žádné listinné důkazy, které by potvrzovaly příjem žalované. Navíc je zřejmé, že příjmy jsou nízké a při běžných nákladech (tj. kdyby žalovaná sama platila nájemné a další služby spojené s bydlením, nebyla by schopna se ze svého příjmu uživit, z čehož jasně vyplývá, že při takto nízkých příjmech by neměl být úvěr poskytnut.7. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem , datum, se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C 679-18). Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první o.z. ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni nachází oporu v ustanovení § 1879 a násl. o.z.8. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni pouzemčástku , částka, , ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně pouze v částce , částka, . Převážný procesní úspěch (je nutno započítat i požadované a nepřiznané příslušenství) je tak na straně žalované, které však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.