12 C 178/2024-183 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnického práva. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako většinová podílová spoluvlastnice s podílem o velikosti , Anonymizováno, z celku nemovitých věcí, a to pozemku (parcela č. , hodnota, - zahrada), a dále pozemku (stavební parcela č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše v katastrálním území , jméno FO, v obci , adresa, , části obce , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalovaný , Anonymizováno, je v katastru nemovitostí zapsán jako podílový spoluvlastník výše uvedených nemovitostí, a to se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, , a to na základě vyvratitelné právní domněnky, opuštění nemovité věci upravené v ustanovení § 1050 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení s ustanovením § 3067 o. z. a § 65 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně namítá, že zápisy spoluvlastnického podílu žalovaného státu o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, na daných nemovitostech v katastru nemovitostí, provedené dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky ke dni , datum, a dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky ke dni , datum, , neodpovídají skutečnému stavu, neboť spoluvlastnický podíl nedostatečně identifikovaného spoluvlastníka označeného v katastru nemovitostí jako „, jméno FO, , , Anonymizováno, “, o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, nabyla žalobkyně mimořádným držením podle ustanovením § 1095 a § 1096 ve spojení s § 3066 o. z. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl společně se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávajícími , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, dne , datum, , a to s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Kupní smlouvou ze dne , datum, pak byl do vlastnického práva (režim SJM) manželů , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, převeden rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na pozemku parcela č. , hodnota, v a. ú. , jméno FO, , který nebyl omylem uveden v původní kupní smlouvě (právní účinky vkladu vlastnického práva v dané nemovitosti jsou ke dni , datum, ). Žalobkyně se svým manželem uzavřeli kupní smlouvy s výše uvedenými prodávajícími, které byly dědičkami po původním vlastníkovi panu , jméno FO, , protože nemovitosti již po dobu , Anonymizováno, let před jejich koupí užívali jako nájemci na základě dohody s panem , jméno FO, . , jméno FO, byl podílovým spoluvlastníkem nemovitostí se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na základě rozhodnutí státního notářství v , Anonymizováno, č. j. D , Anonymizováno, ze dne , datum, . , jméno FO, zemřel , datum, a řízení o dědictví bylo pravomocně skončeno usnesením obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, .2. Formou notářských zápisů sepsaných , tituly před jménem, , jméno FO, , (notářkou se sídlem v , adresa, ), a to konkrétně notářského zápisu č. NZ , Anonymizováno, a N , Anonymizováno, ze dne , datum, a notářského zápisu č. NZ , Anonymizováno, a N , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zúženo společné jmění manželů, tedy žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to mj. o spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na předmětných nemovitostech. Žalobkyně je tedy jediným aktivně legitimovaným účastníkem řízení. Dále žalobkyně uvedla, že ona a její právní předchůdci vykonávali od roku , Anonymizováno, , tedy více jak , Anonymizováno, let společně s většinovým podílem o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, také údržbu spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, , evidovaného v katastru nemovitostí pro spoluvlastníka označeného jako „, jméno FO, , , Anonymizováno, “. Nečinili tak ve zlém, respektive nepoctivém úmyslu, ale v důsledku vnějších okolností, které nemohli ovlivnit. Žalobkyně a její právní předchůdci (příbuzní paní , jméno FO, – rodina , Anonymizováno, a , jméno FO, ) po paní , jméno FO, opakovaně a bezúspěšně pátrali. Nepodařilo se zjistit, zda paní , jméno FO, žije, a pokud ano, kde pobývá, a zda má či měla nějaké potomky či dědice. , jméno FO, pátrala i žalobkyně se svým manželem, nicméně bezúspěšně. , jméno FO, nikdy nevykonávala svá práva ani neplnila své povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem k daným nemovitostem. Práva a povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, byly nuceny za paní , jméno FO, vykonávat a plnit ostatní podíloví spoluvlastníci. Žalobkyně po dobu , Anonymizováno, let (respektive do roku , Anonymizováno, se svým manželem), vykonávala držbu spoluvlastnického podílu paní , jméno FO, o velikosti , Anonymizováno, na daných nemovitostech, a plnila veškeré povinnosti spojené s tímto spoluvlastnickým podílem. Žalobkyně po celou dobu řádně platila daň z nemovitosti a veškeré náklady spojené se správou, údržbou a zachováním daných nemovitostí. Žalobkyně se rovněž zasloužila o značné zhodnocení nemovitostí za uplynulých , Anonymizováno, let, kdy provedla kompletně rekonstrukci tak, aby toto vyhovovalo potřebě bydlení její rodiny., právnická osoba, ohledem na výše uvedené se žalobkyně domnívá, že má naléhavý právní zájem na určení, že na základě mimořádného vydržení spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti , Anonymizováno, neznámého podílového spoluvlastníka, který byl v katastru nemovitostí označen jako , jméno FO, , , Anonymizováno, , se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí. Tento naléhavý právní zájem je odůvodněn nejen zápisem žalovaného státu jako podílového spoluvlastníka nemovitosti v katastru nemovitostí, ale také deklarovaným úmyslem žalovaného v brzké době tento spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, o jejichž dobrý stav se pravidelnou údržbou a zhodnocením nikterak nezasloužil, co nejvýhodněji zpeněžit.4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, a navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Žalované není jasné, proč žalobkyně nepodala žalobu již po , datum, , ale vyčkala až na uplynutí dne , datum, , a až bude žalovaná v souladu se zákonem evidována v katastru nemovitostí jako vlastník. Žalobkyně se domáhala po žalované, aby byl předmětný majetek ze seznamu majetku nedostatečně identifikovaných vlastníků vyňat, ovšem ze zcela jiného důvodu, než nyní žalobkyně v žalobě uvádí. Žalovaná v § 65 katastrálního zákona uvádí následující: Toto ustanovení řeší postup při odstraňování zápisů s nedostatečně (neurčitě) identifikovanými subjekty z evidence katastru nemovitostí, konkrétně tedy postup vedoucí k odstranění nesprávných údajů z katastru nemovitostí na základě příslušných listin. Soudní řízení, na které je odkazováno v § 65 odst. 6 a 7 katastrálního zákona, je zcela jiným typem řízení, než je standardní žaloba na určení vlastnického práva. V tomto řízení mohou uplatnit svá práva u soudu osoby (nedostatečně identifikovaní vlastníci), které byly úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových dohledány, anebo které se přihlásily na základě výzvy. Postup dle § 65 katastrálního zákona počítá s tím, že nedostatečně identifikované osoby vyvinou samy aktivitu, a budou prokazovat své vlastnické právo příslušnými listinami, nebo bude úřad v součinnosti s obecními úřady provádět šetření. Tento postup nelze aplikovat na řízení o určení vlastnictví k nemovitostem z titulu vydržení. Pokud jde o otázku vydržení, k tomuto žalovaná uvádí, že má za to, že žalobkyni bylo, a je jednoznačně známo, že předmětný majetek nebyl nikdy předchozími vlastníky ani žalobkyní zakoupen či jim nebyl státem například jako příděl přidělen, a tak neměli žádný právní titul k ujmutí se držby. Všichni nepochybně věděli, že předmětný majetek není v jejich vlastnictví, ale užívali ho, což se z logiky věci ani jinak není možné, protože jde-li o dům a pozemky, a zároveň jde-li o ideální nikoliv reálný spoluvlastnický podíl, tak z povahy věci nelze užívat jen zbylý ideální spoluvlastnický podíl, ale užívá se dům jako celek. Žalobkyně nabyla jen spoluvlastnický podíl na nemovitostech uvedených v kupních smlouvách, nikoliv již zbylý spoluvlastnický podíl, který připadl státu. S tímto rizikem nabytí pouze spoluvlastnického podílu, a nikoliv celku věci, a s tím spojených případných právních a faktických obtíží si musela být žalobkyně objektivně vědoma. Užívání předmětných nemovitostí jako celku tak lze charakterizovat podle dnešních předpisů jako klasické nadužívání, což je užívání ve větší části, než jak to odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu. Z uvedeného je zřejmé, že ani předchozí vlastníci ani žalobkyně nemohli nikdy vlastnictví k předmětnému majetku vydržet, neboť nemohli být se zřetelem ke