12 C 230/2023-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 200 Kč od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila především tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“). Smlouvu žalovaný uzavřela prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Na základě Smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovanému zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 5 200 Kč. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den , datum, . Žalovaný na zápůjčku ničeho neuhradil. Žalovaný byl ze strany žalobkyně upomínán k zaplacení dlužné částky. Žalovanému v důsledku prodlení s úhradou dluhu vznikla povinnost uhradit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované za písemné výzvy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, v celkové výši 2 500 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 16 000 Kč, kterou žalobkyně požaduje za období ode dne , datum, do , datum, ve výši 4 848. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu k plnění.2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že příjmy žalovaného ověřila dotazem na zdroj příjmů Žalovaného (zda je zaměstnanec na plný úvazek/zaměstnanec na částečný úvazek/OSVČ/na rodičovské dovolené/v důchodu/brigádník), kdy Žalovaný uvedl, že je zaměstnancem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dotazem na výši příjmů, kdy Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí , částka, , dotazem na název zaměstnavatele, kdy Žalovaný uvedl, že jeho zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, , dotazem na pracovní pozici, kdy Žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, , dotazem na druh smlouvy (zda se jedná o smlouvu na dobu určitou či neurčitou), kdy Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na základě smlouvy na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dotazem na dobu trvání pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, kdy Žalovaný uvedl, že u , právnická osoba, je zaměstnán po dobu „, Anonymizováno, “. Žalobkyně příjmy žalovaného ověřila výpisem z účtu žalované ze dne , datum, . Zjištění výdajů Žalovaného bylo provedeno dotazem na výši výdajů, kdy Žalovaný uvedl, že měsíční výdaje činí , částka, , dotazem na rodinný stav, kdy Žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, , dotazem na počet nezletilých dětí, kdy Žalovaný uvedl, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dotazem na druh bydlení (ve vlastním / u rodičů / u partnera / v podnájmu), kdy Žalovaný uvedl, že „, Anonymizováno, Výdaje uvedené žalovaným byly vyšší než částka nezabavitelného minima, žalobkyně proto vycházela z výše výdajů uvedené žalovaným. Žalobkyně dále nahlédla do centrální evidence exekucí, kde žalovaný neměl žádný záznam.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal., právnická osoba, předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, ve níž se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnuté zápůjčky ve výši 1 625 Kč do , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a náhrada nákladů na odeslání upomínky ve výši 500 Kč za každou odeslanou upomínku (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, ). Dne , datum, byl mezi účastníky uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, , ve kterém se žalobkyně zavázala, že žalovanému navýší bezúčelovou a bezhotovostní Zápůjčku o 11 000 Kč, celková výše poskytnutých finančních prostředků bude činit 16 000. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 3 575 Kč, celkový poplatek tak činil 5 200 Kč. Bylo ujednáno, že ostatní ujednání Smlouvy zůstávají beze změny (prokázáno dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně převedla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 16 000 Kč (prokázáno výpisem účtu žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky písemnými upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (prokázáno příslušnými upomínkami). K posouzení úvěruschopnosti žalovaného si žalobkyně vyžádala výpis z účtu za období od , datum, do , datum, . Žalovanému byla na účet dne , datum, připsána částka 61 400 Kč a dne , datum, částka 72 000 Kč od společnosti , právnická osoba6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Účastníci uzavřeli smlouvu ve znění jejího dodatku, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o peněžité zápůjčce podle § 2390 o. z. ve spojení s 2392 odst. 1 větou první o. z., neboť se žalobkyně na jejím základě zavázala žalovanému v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a předání peněz došlo bezhotovostně. Peněžitá zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.13. Předmětem činnosti žalobkyně bylo nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byla žalobkyně § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ú