13 C 158/2024-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení zahájeného , datum, nároky ze smlouvy o zápůjčce, kterou pod č. , tel. číslo, uzavřela se žalovaným 14. 12. 2018 její právní předchůdkyně , právnická osoba, , která mu v den uzavření smlouvy poskytla v hotovosti částku 20 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal splatit společně s dalším poplatkem v celkové výši 19 496 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč, nezaplatil však nic. V částce poplatku byl dle žalobkyně obsažen úrok za celou dobu trvání smlouvy ve výši 6 592 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativu a flexibilní splácení ve výši 7 626 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši dalších 5 278 Kč.2. Předmětem řízení tak žalobkyně učinila poskytnutou dlužnou jistinu a dále 4 632 Kč z poplatku, kdy později doplnila, že konkrétně se jedná jen o nezaplacenou část sjednaného úroku. Dále nárokovala na kapitalizovaném úroku částku 64,44 Kč s tím, že jde o 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne 15. 12. 2020, kdy už mělo být vše splaceno, do 18. 12. 2020 a úrok 29 % ročně jako plynoucí pak z jistiny nárokovala od následujícího dne do zaplacení. Rovněž žalovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 082,08 Kč s tím, že jde o sazbu 9,75 % ročně z dlužné jistiny ode dne 30. 5. 2019 do 18. 12. 2020 a od následujícího dne jej žalovala stejnou sazbou z dlužné jistiny až do zaplacení.3. Na tomto nároku vzala žalobu částečně zpět co do 1 394,74 Kč, poté co přepočetla jeho výši postupně jak narůstala dlužná jistina od 30. 5. 2019 po jednotlivých měsících až do konce sjednaného splácení v prosinci 2020. Co do této částky, tak soud řízení částečně zastavil již dříve usnesením č. j. , spisová značka, ., právnická osoba, doplnění žaloby ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaný doložil měsíční příjem 10 023 Kč, kterého dosahoval jako dělník ve společnosti Knorr Brense, ostatní blíže nekonkretizované příjmy žadatele měly činit dalších 10 000 Kč, vysvětleny nebyly nijak, a další čisté příjmy domácnosti pak dalších 3 500 Kč, o kterých rovněž nic bližšího žalobkyně neuvedla. Zcela pomlčela, i přes výslovný dotaz soudu, o výdajích žalovaného, a jak tedy dospěla k závěru, že má dostatečnou kapacitu splácet.5. Při nařízeném jednání proto soud nemohl vyhovět navrhovanému rozsudku pro zmeškání, neboť nebyly doplněny všechny potřebné skutečnosti, které by se mohly stát nespornými, a ze kterých by soud dovodil, že z nich nároky dle platně uzavřené smlouvy vyplývají. Opětovně tak vyzýval žalobkyni, která až při jednání sdělila, že příjmy žalovaného 10 023 Kč žalobkyně ověřovala z výplatních pásek a ony ostatní příjmy by měly být z příležitostných brigád, jak sám žalovaný tvrdil. Ohledně 3 500 Kč na dalších příjmech domácnosti mu toto mohli poskytovat rodiče, protože s těmi bydlel, a měl domácnost. Proč by tak činili, však nebyla žalobkyně schopna nejen doložit, ale ani smysluplně vysvětlit s tím, že k tomu žádné bližší doklady nejsou. Tuto sumu pak žalovaný potřeboval splácet na jiném úvěru, který již měl, ze zbytku však podle poskytovatele úvěru, jak dotvrdila žalobkyně, měl být schopen uhradit své běžné výdaje bydlení i PHM, které jako své výdaje zmiňoval.6. Žalovaný se k jednání nedostavil, v řízení zůstal pasivní, nepřebíral ani zásilky. Nemohl tedy nároky žalobkyně nejen uznat, ale ani učinit žádné skutečnosti nespornými, a na žalobkyni zůstalo, aby v řízení tvrdila vše pro věc podstatné a toto i prokázala.7. Soud provedl k důkazu v prvé řadě zákaznickou kartu – Žádost o spotřebitelský úvěr, ze které zjistil, že žalovaný požádal na předtištěném formuláři 14. 12. 2018 o zápůjčku 20 000 Kč splatnou ve 24měsíčních splátkách. V žádosti uvedl, že je svobodný, žije s rodiči a předložil výplatní pásky z plného pracovního úvazku jako dělník u Knorr Bremse, z nichž měl být zjištěn čistý příjem žadatele 10 023 Kč, žádné jiné podklady k příjmům předkládány nebyly, byť jako ostatní příjmy je zapsána částka 10 000 Kč (aniž by však bylo zřejmé, o co se vůbec jedná), a to samé platí ohledně dalších čistých příjmů domácnosti 3 500 Kč, které pak nedávají ani smysl, neboť žalovaný nemá partnera, bydlí u rodičů, a tedy se ho jakékoliv jejich příjmy netýkají, a na bydlení by jim naopak on měl přispívat, jestliže u nich bydlí. V žádosti je rovněž uvedeno, že má jiný úvěr, a to ve výši 3 500 Kč, a sám své měsíční výdaje odhadl na 10 000 Kč. Jen ty spolu s jinou splátkou pak podstatně přesahují jeho příjem ze zaměstnání, který jediný byl vysvětlen, a žalobkyně ani po opětovné výzvě nebyla schopna k úvěruschopnosti při jednání nic dalšího ani dotvrdit ani doložit.8. Ze smlouvy o zápůjčce pak soud zjistil, že v ní mj. žalovaný podepsal, že v hotovosti mu byla při jejím uzavření poskytnuta částka 20 000 Kč. Číslo smlouvy bylo uvedeno 5403476216 a za 24 sjednaných měsíců splácení měl kromě 20 000 Kč žalovaný splatit ještě dalších 19 496 Kč jako poplatek za zápůjčku, kdy RPSN činila 109,4 % ročně a vedle úroku ve výši 6 592 Kč je zahrnuto za zpracování a administrativní činnost v tomto poplatku 7 626 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení dalších 5 278 Kč. Z předložené tabulky umoření vyplývá, že podle žalobkyně nebyla provedena žalovaným žádná platba, resp. poskytovatel úvěru žádnou neeviduje, a pouze došlo k vyplacení zápůjčky.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi poskytovatelkou úvěru a žalobkyní byla podepsána 18. 12. 2020, její značná část je však skryta. V seznamu postupovaných pohledávek, který tvořil její přílohu, je pohledávka vymáhaná v tomto řízení zachycena na straně 59 z celkových 103. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že ho 6. 5. 2021 sepsala původní věřitelka, která tak žalovaného chtěla informovat o tom, že pohledávky ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, postoupila žalobkyni. Zejména z tohoto dokumentu tak lze dovodit, že k postoupení pohledávky na žalobkyni skutečně došlo.10. Skutkově soud dospěl k závěru ohledně samotné věci, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost zkoumala toliko formálně. Příjem doložený výplatními páskami byl ve stejné výši, jako odhadované výdaje samotného žalovaného, a ten měl navíc hradit splátku jiného úvěru ve výši celé třetiny jeho příjmu, o kterou tak byl v mínusu. Údajné příjmy domácnosti, které nedávají smysl, pokud je žalovaný sám a žije u rodičů, nebyly nijak ani vysvětleny, a nijak nevysvětlenou a nedoloženou kolonkou „další příjmy“ se zachraňovala situace, aby již na první pohled nebyla jasné, že je úvěr poskytován někomu, komu by v žádném případě poskytován být neměl. Tuto praxi již dříve soud v řadě řízení zaznamenal. Situace, kdy jsou bez jakékoliv specifikace uvedeny „další“ příjmy, tyto nijak nedoloženy ani nekonkretizovány, se u Providentu v řešených kauzách pravidelně opakuje, a ústí v závěr, že se účelově a systematicky navyšovaly příjmy žadatelů, aby došlo k uzavření smluv a naplnění finančních zájmů Providentu či jeho zástupců, přestože zde potřebné příjmy žadatelů patrně nebyly.11. Např. v soudním řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, byl uveden také jediný zdroj příjmů žalované, a to invalidní důchod ve výši 9 826 Kč. Současně však byly připsány i ostatní příjmy žadatele 4 400 Kč, taktéž bez ověření či konkretizace, kterými se příjem zvedl, přestože žádné příjmy v řízení kromě samotného plného invalidního důchodu nebyly zjištěny, a žalovaná s omezenou svéprávností pak nebyla schopna ani nic takového s ohledem na poruchu intelektu uvádět. V řízení sp. zn. , spisová značka, měla žalovaná dle žádosti také jen jeden zdroj příjmu, kdy ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy bylo ověřeno, že její čistý příjem činí 13 411 Kč. Na žalobkyní tvrzených 45 411 Kč se zvýšil právě až připočtením jakýchsi „dalších“ příjmů domácnosti 32 000 Kč, které nebyly nejen nijak ověřovány a dokládány, ale ani konkretizovány. Kdo, a jak by je měl generovat, když žalovaná žije sama, nemá ani spolubydlícího a ani partnera, nebylo vůbec zřejmé. V řízení sp. zn. , spisová značka, byl zdroj příjmu vyplněn z plného pracovního úvazku s tím, že žalovaný je dělníkem, od tohoto zaměstnavatele měl ovšem čistý příjem 15 760 Kč, nikoliv žalobkyní tvrzených 26 060 Kč, a přestože byl uveden jen jeden zdroj jeho příjmu, byly připsány „další“ čisté příjmy domácnosti 10 300 Kč, aniž by však bylo zřejmé, o jaký příjem a čí se jedná, když žalovaný žil dle žádosti sám a nemá partnera. A takto by soud mohl pokračovat dalšími spisovými značkami.12. To, že podobným způsobem byly vyplněny žádosti různými zástupci, vede dále k závěru, že šlo o praxi samotného , Anonymizováno, , nikoliv o exces, a tedy selhání jednotlivého zástupce, ale že se tak dělo pravidelně, kdy poctivý a čestný úmysl takového „vylaďování“ příjmové situace žadatelů lze těžko nalézt. Rozhodně odporuje nosné myšlence zákona o spotřebitelském úvěru, kdy poskytnut by měl být jen těm žadatelům, kteří skutečně mají dostatečné příjmy, aby mohli úvěry splácet.13. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 a násl. o. z., kdy v případě přenechání