13 C 9/2024-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne , datum, zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení o dosud nevrácenou úvěrovou jistinu , částka, , kterou žalované poskytla společnost , právnická osoba, (dále jen „Provident“) na základě smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, . Kromě této částky nárokovala ještě zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, jako plynoucí až do zaplacení. Ke své aktivní věcné legitimaci žalobkyně uvedla, že Provident uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek ze smlouvy o půjčce dne , datum, se společností Secapital S.a.r.l., kdy k postoupení došlo s účinností k , datum, . Tato společnost pak pohledávky postoupila žalobkyni smlouvou uzavřenou , datum, s účinností k témuž dni. Podle smlouvy byla povinna žalovaná vrátit jistinu , částka, , kterou převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši dalších , částka, , tj. celkem , částka, ve , Anonymizováno, splátkách, kdy první byla splatná 7. den po uzavření smlouvy a celý dluh měl být doplacen , datum, . Žalovaná však uhradila jen , částka, , ze kterých žalobkyně umořila poplatek a na jistinu tak zbylo jen , částka, , kdy zůstala nárokovaná částka.2. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, v řízení zůstala pasivní, nebylo poskytnuto ani žádné vyjádření. Soud proto provedl jen ty důkazy, které navrhla a předložila žalobkyně, která se z nařízeného jednání omluvila. Jednání tak proběhlo v nepřítomnosti obou stran.3. Skutkově soud zjistil ze smlouvy o půjčce, že žalovaná s Providentem podepsala dne , datum, smlouvu o půjčce na částku , částka, za poplatek ve výši , částka, splatnou v , Anonymizováno, splátkách po , částka, , kdy první byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy se potvrzuje, že celá částka půjčky byla v hotovosti od Providentu převzata. V záhlaví smlouvy není žádné číslo uvedeno, žalobkyní zmíněné číslo, tel. číslo, je uvedeno na konci smlouvy pod údaji zástupce.4. Provident pak podepsal smlouvu o postoupení na Secapital S.a.r.l., kdy druhý z podpisů je připojen , datum, , jak soud zjistil z této smlouvy rovněž provedené k důkazu. K účinnosti postoupení pohledávek uvedených v seznamu mělo dojít platbou, kdy předloženo bylo potvrzení o úhradě datované , datum, , mezi těmito společnostmi, zmíněno je ve zprávě portfolio Providentu a datum , datum, . Z téhož dne pak předložila žalobkyně sepsané vyrozumění Providentu o postoupení. Namísto přílohy se seznamem pohledávek byla připojena část tabulky s jediným řádkem, tedy evidentně upravený dokument, kde je uvedena půjčka žalované, poskytnutá však již , datum, , a z této „přílohy č. , hodnota, “ nelze ani zjistit k jaké smlouvě měla vůbec patřit.5. Nabytí samotné žalobkyně pak bylo prokazováno smlouvou podepsanou , datum, , kterou měly být postupovány pohledávky uvedené v seznamu, kdy účinnost postoupení nebyla vázána na splnění dalších podmínek. Ze seznamu (přílohy), kde by měla být uvedena pohledávka za žalovanou pod pořadovým číslem , adresa, , jak žalobkyně uvedla, však bylo zjištěno, že se zde taková pohledávka vůbec nenachází. V seznamu není uvedena nikde ani žalovaná, a navrhovaná smlouva včetně její přílohy nejen neprokazuje postoupení, ale přímo vyvrací, že by na jejím základě mělo dojít k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, když tato příloha byla poskytnuta, na rozdíl od předchozí smlouvy, v neupravené a kompletní podobě.6. V předloženém oznámení sepsaném postupitelem , datum, se uvádí, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, a, tel. číslo, , a že šlo o smlouvu z , datum, , nicméně smlouva z tohoto data, alespoň ta předložená, se svou přílohou pohledávku za žalovanou, a to ani jednu takového čísla, jak je uvedeno shora, nezahrnuje. Jen ze samotného oznámení, které je se smlouvou, na jejímž základě mělo být činěno, v rozporu, nelze dospět k závěru, že na základě této smlouvy, jak žalobkyně sama tvrdí, nabyla pohledávku za žalovanou, kterou učinila předmětem tohoto řízení.7. Bylo na žalobkyni, aby tyto rozpory, jakož i přílohu č. , hodnota, a její podobu vysvětlila, a aby dotvrdila, jakou smlouvou mělo tedy k postoupení dojít, pokud k němu skutečně došlo, když dosud tvrzená a předkládaná smlouva pohledávku za žalovanou zjevně nepostupuje, a aby k tomu navrhla důkazy. Za situace, kdy se žalobkyně rozhodla nařízeného jednání neúčastnit, nebylo ji možno podle výsledků řízení vyzvat na základě učiněných zjištění, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, a poučit. Neúčast však jde k tíži žalobkyně, a za situace, kdy nebyla přítomná, tak neunesla důkazní břemeno ke své aktivní věcné legitimaci v řízení.8. Vztah mezi Providentem a žalovanou vznikl ještě za předchozí právní úravy a podle zák. č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „Obč. zák“), účinného do konce roku 2013, je třeba jej posuzovat podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) podle právní úpravy, za které vznikl. Smlouva o půjčce, kterou uzavřel Provident se žalovanou, byla upravena v § 657 Obč. zák., a jde o vztah, ve kterém věřitel přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 Obč. zák. lze sjednat při peněžité půjčce úroky. Jde o tzv. reálný kontrakt, k jehož vzniku je nutné, aby došlo k předání peněz. Další povinnosti, včetně požadavků na formu smlouvy či uvedení výše RPSN, pak byly v době uzavření smlouvy upraveny v zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.9. Přenecháním sjednané půjčené částky, což žalovaná potvrdila na vyhotovení smlouvy, která musí být v případě spotřebitelského úvěru písemná podle § 4 odst. 1 zák. č. 321/2001 Sb., došlo k uzavření smlouvy o půjčce, která byla skutečně podle jejího obsahu i poskytnuta. Současně však musí ujednání v ní obstát z hlediska tzv. dobrých mravů, a to pokud jde o všechny podmínky, za kterých je poskytnuta. To platí i pro úroky, resp. poplatek za půjčení, které musí být přiměřené. Je-li nepřiměřeně vysoký, není jeho sjednání platné dle § 39 Obč. zák., neboť se příčí (jeho nepřiměřená výše) dobrým mravům. Dále pak ten, kdo plnění nárokuje, musí v řízení prokázat, pokud není původním věřitelem, že je tím, kdo má na pohledávku skutečně nárok.10. Právo na plnění ze smlouvy z roku 2005, nejméně na vrácení poskytnuté jistiny, vzniklo původnímu věřiteli. Postoupení bylo upraveno v § 528 a násl. Obč. zák., kdy tento typ pohledávky mohl věřitel postoupit bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou, pokud to její obsah nevylučoval. V době, kdy mělo k postoupení na žalobkyni dojít, šlo o postup podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy ani v této době nebyl nutný souhlas dlužníka k postoupení. To žalobkyně i tvrdila, ovšem předložila smlouvu, kterou byly sice postupovány pohledávky, ta za žalovanou v ní však nebyla obsažena, kromě toho byly předkládány listiny, které si vzájemně odporovaly. Za této situace jí tak nebylo možné plnění přiznat.11. Soud se proto již dále nezabýval blíže výší poplatku z hlediska dobrých mravů, kdy s ohledem na jeho výši 59,9 % za necelých 10 měsíců splácení, toto vede k závěru, že jde o poplatek „lichvářský“, a smlouva tak nebyla platná, na poplatek tedy nemohly být žádné platby započteny, jak bylo činěno. Plnění, resp. žádné plnění, nebylo možné přiznat konkrétně žalobkyni již z výše uvedených důvodů.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého má na náhradu nákladů řízení právo v řízení úspěšný účastník. Tím byla vzhledem k zamítnutí žaloby žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, proto nebyly nikomu přiznány.